Nejčastější příčiny bolesti
Bolest kromě varování nemá žádný užitek. Pokud je silná a déletrvající je pro organismus nepříznivá až škodlivá. Zvíře trpící bolestí má, zjednodušeně řečeno, zhoršený metabolismus, snížený příjem potravy, odmítá se pohybovat, hůře se vyprazdňuje atd. V důsledku toho může být snížena obranyschopnost, prodlužuje se doba hojení a rekonvalescence obecně, nemluvě o fyzickém a psychickém utrpení jak zvířete, tak jeho majitele.
Akutní bolest je typická rychlým nástupem, relativně kratší dobou trvání, často je její intenzita zejména v počátku vyšší. Vzniká nejčastěji po úrazech spojených s frakturami, vykloubením nebo zhmožděním, jako jsou úrazy po střetu s vozem nebo pády z výšky, dále při křečových stavech trávicího traktu, vyskytuje se i při výhřezu meziobratlových plotének. Potlačením bolesti výrazně zmírníme nepříznivé změny spojené s těmito stavy – jde zejména o nebezpečné zvýšení srdeční frekvence, zrychlené dýchání, změny krevního tlaku, hormonální změny vyvolané stresem.
Chronická bolest je charakterizována delší dobou trvání, zpravidla 4 týdny a více. Tento typ bolesti se nejčastěji vyskytuje při degenerativních onemocněních pohybového aparátu, jako jsou artrotické změny kloubů a spondylóza páteře, a také v pokročilých stadiích rakoviny. Chronická bolest představuje dlouhodobý stres, který výrazně snižuje hybnost zvířete, zhoršuje funkci postižených končetin a znemožňuje rehabilitaci. Kromě toho se při chronické bolesti snižuje celková odolnost organismu, zvyšuje se riziko infekcí, snižuje se příjem potravy a tím dochází k nedostatku živin.
Zvláštní kategorií je pooperační bolest. Lze ji přirovnat k akutní bolesti, ale při jejím nedostatečném potlačení je riziko komplikací ještě vyšší. Pociťovaná bolest může způsobit neklidné probouzení s možností sebepoškození. Stejně tak je zpomaleno hojení chirurgických ran, čímž se prodlužuje doba zotavení po operaci.
U každé bolesti je důležité rozeznat její příčinu a tuto příčinu je nutno léčit. U mnoha chorob je však bolest dominujícím příznakem, který má kromě výše zmíněných závažných důsledků na zdravotní stav zvířete i zásadní vliv na jeho psychiku. Neléčená bolest, zejména chronická, může způsobit vážné změny v osobnosti zvířete, které jsou později obtížně léčitelné. V neposlední řadě, u nevyléčitelných chorob, jako je například rakovina nebo těžké degenerativní změny kloubů a páteře, představuje potlačení bolesti prakticky jedinou alternativu, jak zmírnit utrpení zvířete a tím pro něj zajistit přijatelnou kvalitu života. Je věcí veterinárního lékaře, aby podle příčiny bolesti a celkového stavu pacienta zvolil vhodnou léčbu pro zmírnění bolesti.
Rozpoznání bolesti představuje v mnoha případech značný problém. Je to dáno jednak odlišným chováním různých druhů zvířat, ale i rozdílným projevováním bolesti v rámci jednoho druhu. Například u psů existují značné rozdíly plemenné i individuální. Nejlépe mohou rozeznat změny v chování zvířete sami majitelé, kteří jsou schopni rozlišit i relativně jemné odchylky od normálu. Kromě toho se zvíře v ordinaci veterináře často chová jinak vzhledem k cizímu prostředí.
Mezi nejčastější příčiny bolesti u psů patří artróza (osteoartritida). Toto onemocnění je charakteristické bolestivostí a chronickým zánětem postižených kloubů, případně kostí, poškozením kloubní chrupavky a zhoršenou pohyblivostí psa. Artróza může vzniknout v jakémkoliv věku, s prvními příznaky se setkáváme dokonce u psů mladších než jeden rok, se zvyšujícím se věkem se onemocnění zhoršuje. Bolest kloubů způsobenou artrózou lze rozpoznat podle ztuhlosti kloubů a obtížnějšího pohybu, zejména po delším odpočinku a námaze, dále podle kulhání, potíží se vstáváním, uléháním a skákáním a dle neochoty k pohybu.
Pokud majitel vypozoruje u psa některý z výše uvedených příznaků, měl by co nejdříve navštívit veterinárního lékaře, který stanoví diagnózu a zvolí formu léčby. Je třeba si uvědomit, že bolest nemá na zvíře žádný pozitivní dopad. Možnosti léčby bolesti zahrnují zejména použití opiátů, kortikosteroidů a nesteroidních antiflogistik. U opiátů představuje problém zejména jejich návykovost a relativně krátká doba působení. Kortikosteroidy mají při dlouhodobém podávání řadu nebezpečných vedlejších účinků. Nejvhodnější alternativu, především při déletrvající léčbě, tak představují nesteroidní antiflogistika.
Jak poznat bolest u psa
Bolest vzniká podrážděním určitého zakončení v těle (receptoru pro bolest), po něm následuje vyslání nervového signálu do centra pro bolest v mozku, kde si jedinec bolest uvědomí. Pak mozek vyšle signál zpět do cílového orgánu (kost, sval, kůže a podobně), který patřičně zareaguje. Čím větší koncentrace bolestivých zakončení anebo čím větší intenzita podráždění, tím obvykle větší a déle trvající bolest. Podle trvání můžeme bolest dělit na akutní a chronickou (ta je zvláště nepříznivá). Nejbolestivější bývají obvykle ortopedické zákroky, výkony v oblasti hrudníku či na močovém aparátu, problémy v oblasti páteře (zlomeniny, výhřez meziobratlového disku). Potrápit ale dokáže i takový zánět mléčné žlázy u fen či některé rány od pokousání. Je jasné, že vnímání bolesti je značně individuální (každý má jiný práh pro vnímání bolesti) a rozdíly jsou i mezi jednotlivými plemeny (například rotvajler versus pudl).
Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodné (a někdy i nutné) umět bolest rozpoznat a léčit. Jak lze tedy poznat, že mého psa něco bolí? Bohužel to na rozdíl od lidí vůbec není snadné. Existují určité klasifikační stupnice používané ve veterinární praxi (stupeň 1–5), ale ty pro majitele nejsou příliš použitelné. Případů, že by zvíře bolestí naříkalo, není mnoho (většinou jde o akutní bolest zlomeniny, poranění kloubních struktur, vyhřeznutí meziobratlového disku, uskřinutí střev). Spíše se bolest projevuje méně nápadně, například jako apatie, nechuť k příjmu potravy, neochota k pohybu, abnormální postoj, různě intenzivní kulhání, obrané reakce při pokusu o dotyk určitých oblastí těla, tlačení hlavy do kouta spolu s poklesem krku a podobně. Příznaky souvisí s tím, která část těla bolí, a většinou jde o chronickou bolest. Jako doprovodný příznak se někdy objevuje zvýšená teplota a zrychlené dýchání.
Léčba akutní bolesti
Veterinář se nejprve snaží získat co nejvíce informací od majitele psa, poté provede klinické vyšetření (případně ještě doplněné o rtg, sono) a pokusí se bolest lokalizovat a rozhodnout, co s ní. Pokud zvířeti pomůže odstranění bolestivé části a neexistuje jiná možnost, tak ji lékař odstraní (zlomeninu napraví). Většina bolestí (i ty pooperační) se ale tlumí preparáty k tomu určenými – analgetiky.
Analgetika u psa
Jako analgetika se u psů používá celá řada preparátů z různých skupin, v různých formách (tablety, emulze, injekce). Na tomto místě je důležité poznamenat, že jsou doporučitelné pouze veterinární preparáty vhodné pro psy, či v určitých případech i humánní, podle dávkování veterinárního lékaře. Na domácí experimentování s acylpyrinem, paralenem nebo ibuprofenem už doplatilo mnoho zvířat, především mláďat!
Analgetika využívaná ve veterinární medicíně dělíme na:
- Nesteroidní protizánětlivé látky: tato skupina tvoří asi nejpoužívanější část analgetik. Kromě schopnosti tlumit bolest mají i protizánětlivý a protiotokový účinek. Některá z nich se hodí i k dlouhodobé aplikaci. Jejich nevýhodou může být negativní vliv na zažívací aparát (zvracení, krvácení až tvorba vředů) a ledviny (postižení cév). U moderních typů je v běžných dávkách a při aplikaci po žrádle tento výskyt problémů málo častý. Řadíme sem Ketofen, Rimadyl, Metacam, Tomanol, Finadyne, Aulin.
- Místní a celková anestetika: používají se většinou při operacích. Jsou to látky schopné velmi významně tlumit bolest. Délka účinku závisí na typu a způsobu podání. Většinou působí krátkodobě. Některé preparáty ale účinkují i určitou dobu po probuzení zvířete (především místní anestetika podaná některou technikou lokálního znecitlivění, například epidurálně). Na tomto místě je důležité varování před neuváženým podáním anestetika do kloubů bez důkladné diagnostiky!! Odbornou chybou je taktéž „opich páteře“ anestetikem při bolestech spojených s meziobratlovým diskem – hrozí nekontrolovaný pohyb s rizikem ochrnutí!!! Do této skupiny řadíme Procain, Lidocain, Marcain.
- Opioidy: jsou deriváty opiátů, látky odvozené od morfia. Bolest tlumí velmi silně po rozdílnou dobu. Jejich použití je ale omezeno vzhledem k jejich problematičtějšímu získávání, poněkud vyšší ceně, některým nežádoucím vlivům (především určitá deprese dechu) a vzhledem ke způsobu aplikace některých z nich (pouze nitrožilně). Preparáty, které jsou použitelné v našich podmínkách (kromě některých speciálních případů), jsou ale poměrně bezpečné, cenově přijatelné a mohou se aplikovat i do svalu či podkoží. Hodí se především k premedikaci před operativními zákroky, kdy snižují svým účinkem spotřebu celkových anestetik a tlumí i bolest pooperační. Velmi vhodné je podání nižší epidurální dávky, která má stejný účinek jako podání celkové anestezie, ale výrazně menší vedlejší vliv. Patří sem Torbugesic, Temgesic.
Jak použít Aulin pro psa
Aulin je možné použít u psa, ale pouze na doporučení a předpis veterinárního lékaře. Ve veterinární praxi jej lze využít ve formě gelu nebo tablet.
Aulin gel – léčivou látkou přípravku Aulin gel je nimesulid, který patří do skupiny látek s protizánětlivými a bolest tišícími účinky. Aulin gel je určen k místní léčbě bolestivých projevů při poúrazových stavech, jako je podvrtnutí nebo zánět šlach.
Aulin tablety – jde o léčivý přípravek s účinky proti bolesti, zánětu a teplotě, patří do skupiny látek nazývaných nesteroidní antirevmatika. Používá se při akutní bolesti (například zubů, hlavy, zad, svalů, kloubů) či u bolestivých příznaků osteoartrózy (onemocnění kloubů). Přípravek není volně prodejný, je vázán na lékařský předpis.
Autor: © Mgr. Michal Vinš
Foto: © Kjetil r