Havanský psík
Havanský psík patří do skupiny bišonků, známých již od 17. a 18. století. Předpokládá se, že tito psi byli tehdejšími španělskými osídlenci přivezeni na Kubu, kde došlo k jejich šlechtění, a tudíž přeměně a odlišení od ostatních bišonků. Podle všeho byli ve Španělsku několik staletí oblíbeni psi, které havanský psík připomíná svým vzhledem, veselou povahou a strukturou srsti.
Havanský psík měří v kohoutku 23 až 27 cm, s tolerancí od 21 do 29 cm. Váha se pohybuje v rozmezí od 3 do 6 kg, standard FCI přesnou váhu neuvádí. Havanský psík má lehce zešikmené oči co nejtmavšího odstínu hnědé barvy, které jsou posazeny těsně nad nosním hřbetem. Uši jsou posazeny dosti vysoko, spadají volně podél hlavy, jejich konce jsou mírně zaoblené. Tlapy mají zakulacený tvar, pevně přilehlé prsty a klenuté polštářky. Ocas je vysoko nesený, směrem k zádům zaoblený, nebo rolovaně přetočený přes záda. Havanský psík nemá podsadu. Krycí srst je velmi dlouhá, u dospělého psa měří 12 až 18 cm, je velmi měkká a jemná, může mít zvlněnou nebo kadeřavou formu.
Havanský psík se v průměru dožívá 13 až 15 let.
Veškeré úpravy srsti, zastřihávání nebo trimování jsou zakázány. Povolena je pouze úprava konečků srsti na tlapkách a mírné zastřihávání srsti na čele tak, aby nezakrývala oči.
Existují 2 druhy zbarvení, čistě bílé s různými odstíny světle hnědé, tabákové a červenohnědé, povolené je také béžové zbarvení a černé skvrny. Pohyb je veselý a rozjařený. Od ostatních převážně bílých bišonků se snadno odliší podle tmavších barev srsti. Ve srovnání s rovněž podobným ši-tzu má výrazně delší nos a méně hladkou srst.
Havanský psík vyžaduje velké množství péče. Srst se musí minimálně dvakrát týdně kartáčovat a vyčesávat, nejlépe pomocí řídkého hřebenu. Před lámáním se srst chrání speciálním roztokem ve spreji. Pravidelně se vystříhává přebytečná srst mezi polštářky na tlapkách. Srst na tlapách se zastřihává do skoro přesného oválu. Srst okolo očí se musí pravidelně čistit a uhlazovat na přirozeně rostlou pěšinku uprostřed nosního hřbetu, mírně zastřihávat se smí pouze srst na čele. Výhodou havanského psíka je, že nelíná, odumřelé chlupy ze srsti nevypadávají, při vyčesávání zůstávají na kartáči. Havanský psík není náročný na pohyb, bude zcela spokojen se třemi až čtyřmi přiměřeně dlouhými procházkami denně.
Do začátku místo pelíšku připravte jen starší deku nebo ručník (pochopitelně více kusů, štěňátko stihne pročůrat vše). Pelíšek pořiďte pejskovi až ve chvíli, kdy má vytvořeny hygienické návyky (ať jej nemusíte zbytečně prát). Velmi důležité je umístění pelíšku. Nejlepší je klidný nefrekventovaný kout, kde není ani průvan (takže ne u dveří) a ani vedro (takže ne u radiátoru). A mističky s jídlem a vodou ať má poblíž. Zde mu také umístěte podložku nebo noviny na kakání a čůrání. Jde o pejska, který nerad dělá nepořádek kolem sebe, a tak bude chodit na určené místo (tedy ze začátku mu v tom musíte vydatně pomáhat a po každé loužičce a hromádce jinde mu dát najevo, že tam ne). Až si vytvoří návyk na venčení, tyto noviny (podložku) zlikvidujte nebo nechte pro příležitostné použití třeba v noci. Nejlépe si štěně na noviny zvykne, pokud ho na ně postavíte ihned po každém probuzení. A noviny ze začátku měňte až tak po dvou dnech, je třeba, aby si pejsek zvykl na místo, kde cítí svou moč.
Havanský psík černý
Povolené je také uznané zbarvení či místa (bílé, srnčí, havanské hnědé) s černými skvrnami a zcela černé.
Havanský psík je statný malý pes, tedy pes silné konstituce téměř hranatého tvaru. Končetiny jsou silné. Je hojně pokrytý měkkou, dlouhou, hustou a zvlněnou srstí. Jeho pohyb je živý a pružný. Výjimečně snadno a lehce se cvičí. Je laskavý, přirozeně šťastný a přívětivý, také však okouzlující a hravý, je v něm ukrytý malý kousek šaška. Miluje děti a nekonečné hry s nimi.
Hlava je střední délky, s širokou, mírně zakulacenou lebkou a vystouplým čelem. Čenich je černý, postupně se zužující. Rty má jemné, těsné a hubené, líce jsou jemné a nenápadné. Oči jsou velké, mají mandlový tvar a hnědé zbarvení v odstínu tak tmavém, jak je to jen možné. Uši má posazeny vcelku vysoko, volně spadají podél lící, jsou lehce kulatě zakončeny. Krk je střední délky. Délka těla mírně přesahuje jeho výšku v kohoutku. Záda jsou rovná, nad ledvinami mírně klenutá. Ocas je nesený vysoko, je buď ve tvaru biskupské berly, nebo je rolovaně přetočený přes záda, je vybavený pernatou, dlouhou srstí, hedvábné struktury. Přední nohy má rovné, souběžné a štíhlé, jejich kosti však mají dobrou strukturu. Vzdálenost od země k lokti nesmí být větší než vzdálenost mezi loktem a kohoutkem. Havanský psík má v kohoutku 23 až 27 cm, s tolerancí od 21 do 29 cm, váží v rozmezí 3 až 6 kg (standard FCI přesnou váhu neuvádí).
Havanský psík má podsrstí vlněné, avšak ne příliš rozvinuté. Jeho krycí srst je velmi dlouhá, u dospělého psa měří 12 až 18 cm, je měkká, jemná a vlněná, může mít zvlněnou nebo kadeřavou formu. Veškeré úpravy srsti, zastřihávání nebo trimování jsou zakázány. Pouze úprava konečků srsti na tlapkách je povolena, a také je povoleno mírné zastřihnutí srsti na čele tak, aby zcela nepřekrývala oči.
Havanský psík je plemeno vykazující poměrně nízký výskyt závažných zdravotních problémů. Přesto k některým potížím inklinuje více než k ostatním. Mezi choroby zaznamenané v hojnější míře u zástupců tohoto plemene patří: kožní alergické reakce (mohou při zanedbání vyústit v bakteriální kožní onemocnění); oční choroby (progresivní retinární atrofie, zákal, zánět spojivek, zánět víček); slzení očí (mechanické podráždění očí v důsledku dráždění okolními dlouhými chlupy); luxace pately (abnormální umístění kolenní čéšky); zánět močové soustavy; ledvinové kameny; epilepsie; pankreatitida; hypofunkce štítné žlázy; zánět zevního zvukovodu; onemocnění dásní (v důsledku rozšíření zubního kamene).
Při volbě typu krmiva je třeba dobře uvážit, kolik času a energie budete ochotni otázce stravy našeho psa věnovat. Můžete se rozhodnout připravovat mu dobrou, nekořeněnou, domácí stravu, která však ani při té nejlepší snaze dost možná nebude každodenně obsahovat potřebnou dávku všech živin a vitamínů. Prioritou každého chovatele je nepochybně co nejkvalitnější obsah zvoleného krmiva, vždyť jeho kvalita bude výrazně formovat zdraví našeho psa, a tak není rozhodně vhodné spoléhat se na jakákoliv pofidérně levná krmiva ze supermarketu. Určitou možnost představují kvalitní konzervy a masové kapsičky, které se pro malé plemeno dají sehnat celkem snadno v potřebném množství, aniž by to chovatele finančně zruinovalo jako v případě velkých plemen, která tohoto druhu potravy zkonzumují značné množství. Rovněž při podávání konzervovaného krmiva je nezbytné hlídat vyvážený poměr živin. Nejjednodušší variantu tak představuje kvalitní superprémiové granulované krmivo, které musí být v případě havanského psíka určeno pro malá plemena. Dále se při výběru řiďte aktuálním stářím psa. Krmivo je připraveno ve formě malých kousků, aby se psíkovi snadno konzumovalo. Pokud se rozhodnete psovi krmivo kombinovat či z nějakého důvodu měnit, čiňte tak vždy s rozmyslem a velmi pozvolna, abyste byli šetrní k jeho citlivému zažívání.
Pro zařazení do chovu musí pes starší rok a jeden měsíc exteriérově i povahově obstát při bonitaci a získat na výstavě národní, mezinárodní, speciální, klubové či ve třídě mladých nebo v mezitřídě chovatelským klubem požadované hodnocení (zpravidla výborné u psa, či výborné až velmi dobré v případě feny). Uchovněn může být zástupce plemene starší 15 měsíců. Pes nesmí vykazovat agresivní chování nebo nadměrnou bojácnost.
Bišonek
Bišonek je společenský pes, který potřebuje být mezi lidmi. Je to jeho základní potřeba, potom je to veselý, temperamentní a hravý pes. Jeho povaha je vyrovnaná, přítulná, bez známek agresivity, přestože je bišonek nebojácný pes. Vyniká svou přirozenou inteligencí, díky níž se velice rychle učí to, co je od něj žádáno. Jeho vztah k dalším možným zvířatům v rodině je bezproblémový, k dětem se chová stejně přítulně jako k dospělým, pokud mu samozřejmě neubližují. Vzhledem k jeho velikosti je to nenáročný pejsek, vhodný i do toho nejmenšího bytu.
Předchůdce tohoto plemene je možné zcela prokazatelně hledat již ve starověku. Tehdy patřili ke skupině takzvaných bílých „dámských“ psíků. Jejich obliba pokračovala a dále stoupala i ve středověku, kdy se chovali především na francouzském a italském královském dvoře. Postupným dalším šlechtěním vznikla v období mezi dvěma světovými válkami současná podoba a standard plemene bišonek.
Bišonek je malý pes s kadeřavou srstí a veselým výrazem očí. Srst má hedvábně jemnou, visící dolů ve spirálách dlouhých nejméně 7 cm. Barva srsti je u bišonka vždy pouze bílá, někdy s možnými bledě béžovými znaky.
Minimální přípustná výška psů je 27 a fen 25 cm. Váha bišonka se pohybuje od 4 do 6 kg. Tělo je dobře stavěné s výrazně vyvinutým hrudníkem a silně vtaženou částí slabin. Hřbet se směrem k ocasu svažuje, ocas je nasazený ve hřbetní rovině a stáčí se zpět přes záď. Není ale zatočený. Nohy bišonka jsou rovné, navzájem rovnoběžné a mají jemné kosti. Vzhledem k celé velikosti je krk poměrně dlouhý. Hlava působí kulatým dojmem díky střihu, ale tvar lebky je spíše plochý. Uši má bišonek svěšené dolů, sahají zhruba do poloviny délky tlamy. Oči mají kulatý tvar a jsou velké a vždy tmavé.
Bišonek se v průměru dožívá 14 až 15 let.
Největší díl péče a starostlivosti se u bišonka zcela přirozeně váže k jeho srsti. Ta vyžaduje skutečně každodenní pročesávání až na kůži a pravidelné přistřihování. V ideálním případě by se srst bišonka měla stříhat alespoň jednou za dva až tři měsíce, ale v případě výstav je to nutné i častěji. Střih je nejlépe ponechat odborníkům v psím salonu, vycházet se musí i z oblastních tradic, které jsou ve světě i v rámci Evropy různé. Srst je rovněž nutné pravidelně umývat kvalitním psím šamponem, aby se udržela krásně sněhově bílá.
Protože má bišonek velice hustou a dlouhou srst, je důležité stále kontrolovat okolí očí, aby zde bujně rostoucí chlupy nedráždily oči nebo nepřekážely vidění. Na spodní části tlapek mezi jednotlivými polštářky někdy vyrůstají přebytečné, dlouhé chlupy, které je také třeba vystříhávat, aby psu nepůsobily problémy při chůzi a pohybu. Bišonek není náročný na pohyb ve smyslu dlouhých procházek, postačí mu i krátké venčení. Ovšem vzhledem k jeho temperamentu je dobré postarat se mu o dostatečné množství pohybu například hrou s míčkem a podobně. Jejich čipernosti a inteligence si velmi brzy povšimli i různí jarmareční a varietní umělci, a bišonka je proto možné označit i za vynikajícího psího artistu.
Pro skutečně náročnou péči o srst nelze bišonka v žádném případě doporučit zájemci, pro kterého by tato péče o bišonkovu srst nebyla součástí potěšení a radosti z tak krásného psa.
Výchova těchto pejsků není obtížná. Tomuto plemeni vyhovuje držení v bytě, nemá velké nároky na prostor. Jeho pelíšek by měl být na suchém, klidném místě v bytě, které není vystaveno průvanu, kde by mohl v klidu a nerušeně odpočívat, a ze kterého by mohl stále sledovat svého pána. Bišonek je výborný společník, který pro svou přátelskou povahu může být využíván v canisterapii. Přizpůsobí se plně pánovi a rodině, ale je také velmi temperamentní a je nutné ho udržovat v kondici. Zbožňuje hru a pohyb a žádné potíže mu nečiní ani delší vycházky. Bišonek vás vždy upozorní, že někdo stojí za vašimi dveřmi. Není však útočný a nikdy neublíží, proto to není pes vhodný na hlídání.
Také tento druh vykazuje poměrně nízký výskyt závažných zdravotních problémů. Přesto k některým potížím inklinuje více než k ostatním. Mezi choroby zaznamenané v hojnější míře u zástupců tohoto plemene patří: kožní alergické reakce (mohou při zanedbání vyústit v bakteriální kožní onemocnění); oční choroby (progresivní retinární atrofie, zákal, zánět spojivek, zánět víček); slzení očí (mechanické podráždění očí v důsledku dráždění okolními dlouhými chlupy); luxace pately (abnormální umístění kolenní čéšky); zánět močové soustavy; ledvinové kameny; epilepsie; pankreatitida; hypofunkce štítné žlázy; zánět zevního zvukovodu; onemocnění dásní (v důsledku rozšíření zubního kamene).
Při volbě typu krmiva je třeba dobře zvážit, kolik času a energie jste ochotni otázce stravy psa věnovat. Můžete se rozhodnout připravovat mu dobrou, nekořeněnou, domácí stravu, která však ani při té nejlepší snaze dost možná nebude každodenně obsahovat potřebnou dávku všech živin a vitamínů. Prioritou každého chovatele je však nepochybně co nejkvalitnější obsah zvoleného krmiva, vždyť právě to bude výrazně formovat zdraví našeho psa, a tak není rozhodně vhodné spoléhat se na jakákoliv pofidérně levná krmiva ze supermarketu. Určitou možnost představují kvalitní konzervy a masové kapsičky, které se pro malé plemeno dají sehnat celkem snadno v potřebném množství, aniž by to chovatele finančně zruinovalo jako v případě velkých plemen, která tohoto druhu potravy zkonzumují značné množství. Rovněž při podávání konzervovaného krmiva je však nezbytné hlídat vyvážený poměr živin. Nejjednodušší variantu tak představuje kvalitní superprémiové granulované krmivo, které musí být v případě boloňáčka určeno pro malá plemena. Dále je při výběru nutné řídit se aktuálním stářím psa. Krmivo je připraveno ve formě malých kousků, aby se psíkovi snadno konzumovalo. Pokud se rozhodnete psovi krmivo kombinovat či z nějakého důvodu měnit, čiňte tak vždy s rozmyslem a velmi pozvolna, abyste byli šetrní k jeho citlivému zažívání.
Pro zařazení do chovu musí pes starší rok a jeden měsíc exteriérově i povahově obstát při bonitaci a získat na výstavě národní, mezinárodní, speciální, klubové či ve třídě mladých nebo v mezitřídě chovatelským klubem požadované hodnocení (zpravidla výborné u psa, či výborné až velmi dobré v případě feny). Uchovněn může být zástupce plemene starší 15 měsíců. Mezi vyřazující exteriérové vady patří nežádoucí zbarvení nosní houby, předkus, depigmentovaná oční víčka, jiné než bílé zbarvení, skvrna na rohovce, absence ocasu či jeho zkrácení. Pes nesmí vykazovat agresivní chování nebo nadměrnou bojácnost.
Stříhání
Havanský psík se nesmí celkově stříhat, mírně zastřihávat se smí pouze srst na čele, aby psu nezakrývala oči. Pravidelně se vystřihává přebytečná srst mezi polštářky na tlapkách. Srst na tlapách se zastřihává do skoro přesného oválu.
Bišonek by se měl stříhat alespoň jednou za dva až tři měsíce, ale v případě výstav je to nutné i častěji. Střih je nejlépe ponechat odborníkům v psím salonu. Protože má bišonek velice hustou a dlouhou srst, je důležité stále kontrolovat okolí očí, aby zde bujně rostoucí chlupy nedráždily oči nebo nepřekážely vidění. Na spodní části tlapek mezi jednotlivými polštářky někdy vyrůstají přebytečné, dlouhé chlupy, které je také třeba vystřihávat, aby psu nepůsobily problémy při chůzi a pohybu.
Prodej a cena
Výběr chovatele je velmi důležitý. Zdraví vašeho budoucího štěňátka do jisté míry závisí právě na něm. To, jak chovatel pečoval o maminku štěňátka – její správné krmení, dostatek vitamínů, pohybu a hlavně lásky. To vše se v budoucnu na štěněti projeví. Při koupi si ověřte, zda má pejsek obě varlata.
Havanské psíky a bišonky je nejlépe koupit z chovných stanic, je vhodné si chovnou stanici ověřit a zjistit si na ni recenze. Cena štěněte havanského psíka či bišonka s průkazem původu se pohybuje od 4 000 do 12 000 korun. Cenu ovlivňuje kredit chovné stanice, původ rodičů. Tato plemena lze koupit i bez průkazu původu, kdy se cena pohybuje od 1 000 korun.
Autor: © Mgr. Michal Vinš
Foto: © audrey_sel