Jaká plemena vybrat
Spousta lidí se v dnešní době věnuje chovu králíka domácího, jeho chov ale není zas tak jednoduchý, jak se může zpočátku zdát. Správný chovatel se musí rozhodnout, proč vlastně hodlá králíky chovat (jestli pro maso, zábavu nebo výstavy), od toho se pak odvíjí jejich chov. Řada plemen králíků má totiž dobré maso, ale jejich plemenitba je velmi náročná.
Produkty z králíka
Řada plemen domácích králíků je chována pro jeho maso, vlnu, nebo jeho kožešinu.
Králičí maso je pravděpodobně tím nejzdravějším masem, protože je lehce stravitelné a má dobré složení živin. Velkou výhodou tohoto masa je nízký obsah cholesterolu a vysoký obsah bílkovin. Králičí maso se řadí mezi bílá masa. Králičí maso nemá výraznou chuť, a proto je třeba ho výrazněji dochucovat kvalitním kořením. Nejkvalitnější maso je z králíků do jednoho roku, zároveň maso z těchto králíků je jemné a není tuhé. Kuchaři dokáží toto maso upravit řadou způsobů. Pokud maso pochází ze starších králíků, bývá tužší a obsahuje více tuků, proto je lepší takové maso dusit.
Chovatelé z králíka zpracovávají i vnitřnosti a jeho krev. Z vnitřností se využívají hlavně játra, srdce a ledviny. Z těchto orgánů se pak vytvářejí králičí paštiky a nádivky. Králičí krev se pak využívá k výrobě prejtu, střívka pak k výrobě klobás. Z těla králíka se také zpracovávalo sádlo. Králičí sádlo mívá bílou až žlutou barvu (barvu ovlivňuje krmení). Sádlo se využívalo třeba ke smažení.
Na internetu lze najít řadu receptů, jak králičí maso nejlépe připravit. Na internetových stránkách www.ceskenapady.cz lze najít několik bezkonkurenčních receptů na králíka a zároveň i krátké zhodnocení králičího masa (které látky obsahuje, jak je takové maso vhodné připravovat). Můžete na těchto stránkách najít recept na králíka od Kluků v akci, Pohlreichův recept na králíka, Babicův recept na králíka,a ale i klasické recepty na králíka na smetaně, králíka na česneku, pečeného králíka, králíka na divoko, nebo králíka netradičně.
Internetový odkaz na tyto recepty: Nejlepší recepty na králíka.
Řada chovatelů chová králíka i pro jeho kožku. Kožku je třeba hned napnout na napínáky (dlouhé asi metr s rozpětím asi 30 cm). Kožky by měl chovatel zavěsit na stinné a vzdušné místo, kam se nedostanou žádné šelmy a v létě hmyz. Kožka by nikdy neměla být nikdy na přímém slunci. Kožky se vykupují podle jakosti a hmotnosti, pokud je kožka poškozená, tak se nevykupuje. Více ceněné jsou kožky zimní srsti, která je hustší. Kožky se využívají třeba k výrobě kožichů a klobouků.
Pro vlnu jsou přímo chovány angorští králíci. Jejich vlna je totiž měkká, hřejivá a dobře izoluje. Běžně se využívá k výrobě svetrů, ponožek a pokrývek. Tato vlna má totiž asi 20x větší hřejivost než jiné vlny. Vlna se získává stříháním (angorští králíci se stříhají každé tři měsíce, pokud by lhůta byla delší, tak se ztrácí kvalita vlny).
Druhy
Plemena králíka domácího se dají dělit podle různých znaků.
Jedním z nich je například jejich užitkovost, kdy se plemena dělí na:
- Masná – chovaná hlavně pro maso (například novozélandský bílý, kalifornský, velký světlý stříbřitý)
- Vlnařská – chovaná hlavně pro jejich vlnu (například angorský)
- Kožešinová – chovaná pro jejich kožešinu (kastorex, saténový)
- Kombinovaná – chovaná jak pro maso tak pro kožešinu (vídeňský)
- Sportovní – chovaná jako domácí mazlíček (všechny druhy zakrslých králíků domácích)
Ještě častější je jejich dělení podle hmotnosti a délky srsti na:
- Velká
- Střední
- Malá
- Zakrslá s normální srstí
- Dlouhosrstá
- Krátkosrstá
- Se zvláštní strukturou srsti
Autor: © Mgr. Jitka Musilová