Příčiny
Gastritida je u psů poměrně častá kvůli špatným stravovacím návykům. Není tedy neobvyklé, aby normální zdravý pes měl v průběhu svého života občas akutní gastritidu, zejména pokud jde o dlouhosrstou rasu nebo o psa majícího ve zvyku pátrat v odpadkovém koši. Je však důležité rozlišit, zda se jedná o akutní, nebo o chronickou gastritidu, či o gastritidu způsobenou opakovaným zvracením (způsobená špatným polknutím nebo nenuceným vyprázdněním tekutin, hlenu nebo nestrávené potravy z jícnu).
U psů, kteří se jinak cítí dobře, postačí takzvaná symptomatická léčba, která zahrnuje odstranění všech potravin a vody po určitou dobu, a postupně se znovu zavádí nějaká dieta. Pokud pes dále vykazuje příznaky gastritidy (zvracení, nechutenství, nevolnost), nebo je-li krev přítomna ve zvratkách, je důležité kontaktovat veterináře. Jestliže váš pes vypadá, že trpí bolestmi, je úzkostný nebo nemocný nějakým jiným způsobem, měli byste kontaktovat svého veterináře ihned.
Gastritidu může způsobit stravovací nerozvážnost (požití zkaženého jídla, cizího tělesa, rostlinných látek, chlupů nebo přejídání); stravovací nesnášenlivost nebo alergie; požití chemických nebo toxických látek (hnojiva, čisticích prostředků); léčiva (aspirin, antibiotika, steroidy); infekční vlivy (virové, bakteriální, parazitární); šok nebo otrava krve (systémová infekce); zánětlivé onemocnění střev; rakovina žaludku.
Existují rovněž některé systémové choroby, které mohou být spojeny s akutní i chronickou gastritidou. Mezi ně patří selhání ledvin, onemocnění jater, Addisonova choroba, neurologické nemoci a vředy. Vzhledem k větším stravovacím prohřeškům u mladších zvířat, jsou právě štěňata nejvíce ohrožena tím, že onemocní akutní gastritidou. Chronická gastritida se pak může objevit ve všech věkových kategoriích.
Příznaky
Nejčastějším příznakem spojeným s gastritidou je zvracení. Příznaky mohou být mírné a samovolně odeznít, ale v některých případech mohou být vysilující, a dokonce život ohrožující (v takovýchto případech vyžadují intenzivní léčbu). Akutní gastritida je charakterizována zvracením, které trvá více než 7 dní. Chronická gastritida je charakterizována opakovaným se zvracením po dobu delší než 1–2 týdny. Existuje celá řada příčin gastritidy, některé jsou spojené s akutním zvracením a některé souvisí s chronickým zvracením.
Mezi hlavní příznaky patří nadměrné zvracení, nadměrné zvracení s krví, nechutenství, slabost, úbytek hmotnosti, průjem, meléna (dehtovitě černá stolice s natrávenou krví).
Léčba
Mnoho případů akutní gastritidy má naštěstí jen krátké trvání, snadno se rozpoznají a rozsáhlé diagnostické vyšetření je třeba jen zřídka. Diagnostika by však měla být provedena u jednotlivců, jejichž gastritida je silná, chronická nebo se u nich projevují známky jiného onemocnění. Důkladná anamnéza a lékařské vyšetření je nesmírně důležité před diagnostickým vyhodnocením.
Torze žaludku
Přetočení žaludku je jedno nejzávažnějších smrtelných nebezpečí, která psům hrozí. Pokud totiž nejsou během krátké doby operováni, umírají.
Přesné příčiny vzniku nejsou zcela známy, ale některé důležité faktory ano. Přetočení žaludku je pravděpodobně podmíněno geneticky, do hry však vstupují i rizikové faktory jako pohyb po krmení, nevhodná strava, ale i souhra všech faktorů a nešťastných náhod.
Pes má žaludek umístěný horizontálně. Můžete si ho představit jako balón upevněný ve dvou bodech v horizontální rovině. Když je naplněný a začne se hýbat, velmi lehce se přetočí a tím se zauzlují jeho konce. Ohrožena jsou především velká plemena psů. Existuje názor, že ke vzniku torze přispívá „volné“ zavěšení žaludku, který se může za určitých okolností otočit kolem své osy. Krmení, které se dostane do žaludku, vytvoří plyny, čímž se jeho objem enormně zvětší, a při pohybu se pak může žaludek otočit. Kvůli zaškrcení velkých cév se sníží krevní tlak, organismus je nedostatečně zásobován kyslíkem, dochází k šoku krevního oběhu a znemožnění peristaltiky. Kromě toho mohou odumřít části žaludeční stěny.
K přetočení žaludku dochází většinou několik minut až několik hodin po krmení. Jestliže psi bývají krmeni pozdě večer, pak majitel symptomy nezaznamená, protože prostě spí. Z tohoto důvodu se doporučuje (pokud pes nemá pelech v ložnici páníčků), nepodávat mu větší množství krmení po 18. hodině.
Jestliže se žaludek přetočí, nemůže se jeho obsah pohnout ani dozadu, ani dopředu. Dochází k tvorbě dalších plynů a potíže se ještě zhoršují. Mezi nejčastější příznaky patří zvětšování objemu břišní dutiny, zaujímání nepřirozených poloh, nahrbený postoj, neklid, neúspěšné snahy o zvracení, zvýšené slinění, které je doprovázené i projevy šoku (zrychlený dech, zrychlená srdeční činnost, bledost sliznic).
Hlavní nebezpečí představuje potrava, ze které se ve velké míře tvoří kvasnými procesy plyny. Bylo prokázáno, že pokud je pes krmený granulemi, ve kterých je více obilovin a málo kvalitních bílkovin, je riziko přetočení žaludku mnohem vyšší. Proto se vyvarujte podávání levných krmiv a rovněž granulí, ve kterých převažují rostlinné bílkoviny. Stejně tak dávejte pozor na množství vypité vody po jídle. I když je psovi podávána kvalitní potrava, při zvýšeném příjmu tekutin (když je břicho přeplněné a pes se následně pohybuje a skáče) se riziko torze několikanásobně zvyšuje. Další vlivy, které přetočení ovlivňují, jsou anatomické predispozice. Mezi další rizika patří hltání potravy, kdy pes polyká větší množství vzduchu; stres při krmení; zvracení; porucha průchodnosti trávicího traktu a další.
Pro potvrzení či vyloučení torze se provádí rentgenové vyšetření. Je-li torze zjištěna, následuje operace. Operační zákrok spočívá ve vstupu do dutiny břišní, odsátí vzduchu ze žaludku, návratu žaludku do přirozené polohy a kontrole sleziny. Po těchto úkonech většinou následuje zavedení sondy přes dutinu ústní a jícen do žaludku a opakovaný výplach žaludečního obsahu. V případě přítomnosti větších cizích těles se musí provést otevření žaludku a jejich odstranění.
Následuje zhodnocení vitality žaludeční stěny. Ta může i po velmi krátké době nedokrvení odumírat. Jde o velmi důležitou část operace, protože ponechání i malých okrsků nekrotické tkáně se projeví za dva až tři dny perforací (proděravěním) žaludeční stěny a následnou sepsí a smrtí pacienta. Pokud se takovýto okrsek na žaludeční stěně vyskytuje, je nutné ho odstranit.
Závěrečnou fázi operace představuje takzvaná gastropexe. Jde o techniku, při které se zhotoví spojení mezi žaludkem a břišní stěnou. Cílem je snížení rizika opakování onemocnění na minimum.
Po operaci následuje dvou- až třídenní fáze rekonvalescence, během níž po infuzní terapii následuje postupné zatížení trávicího aparátu tekutinami a dietní stravou.
Dieta při zánětu žaludku
Žaludeční dieta je speciální stravovací režim založený na konzumaci okruhu potravin, které nedráždí žaludek. Jedná se o důležitou součást léčby akutních i chronických zažívacích obtíží. Nejčastějším důvodem k dodržování žaludeční diety je akutní zánět žaludku (akutní gastritida). Další možnou indikací k dodržování žaludeční diety jsou chronická gastritida, žaludeční, žaludeční dyspepsie, ale také onemocnění jater a zánětlivá onemocnění střev.
V tomto případě vám veterinární lékař poradí, jaké vhodné krmivo byste měli svému psovi podávat. Na trhu je mnoho tetických krmiv pro psy.
Chronický zánět žaludku
Předpokládá se, že onemocnění vzniká jako následek chronické stimulace imunitního systému některými bakteriemi nebo potravními alergeny. Následným uvolňováním vzniklých chemických látek dochází k poškozování sliznice trávicího ústrojí.
Onemocnění je charakterizováno chronickým zánětlivým procesem, který může postihovat jakoukoliv část trávicího traktu – od žaludku přes tenké střevo až po střevo tlusté. Podle místa výskytu zánětlivé reakce se liší i příznaky onemocnění.
Je-li postižen žaludek a začátek tenkého střeva, je nejčastějším projevem chronické zvracení a ztráta hmotnosti.
Problém je většinou celoživotní, proto je třeba provést včas co nejpřesnější diagnózu. Pak je možno zavést cílená a přesná opatření, která povedou k dlouhodobé stabilizaci procesu a zlepšení kvality života zvířete. Může docházet k periodickému návratu původních příznaků nebo k přechodnému zhoršení stabilizovaného stavu.
Komplexní vyšetření krve pak může směrovat k dalším diagnostickým krokům, kdy je nutné nejprve laboratorně vyloučit problémy jater, ledvin a pankreatu.
Onemocnění lze následně přesně typizovat pouze odebráním biopsie (vzorku) z postiženého úseku trávicího traktu prostřednictvím endoskopie nebo laparotomicky (chirurgickým otevřením břišní dutiny). Následným histologickým vyšetřením se potvrdí diagnóza, někdy se podaří i odhalit pravděpodobnou příčinu vzniku zánětlivé reakce podle buněk, které organismus abnormálně ukládá do postižených tkání. Důležité je i vyloučení jiných nemocí nebo komplikujících faktorů s podobnými projevy (jako jsou potravní alergie, bakteriální a plísňové záněty střev, problémy vstřebávání živin a podobně).
Léčba spočívá v přísném dietním režimu (krmení hypoalergenní stravou), to znamená bílkovina pouze jehněčí, králičí, krůtí, kachní, rybí nebo zvěřina; sacharidový příkrm – ideálně rýže, opatrně brambory.
Vhodnější je použití komerční diety, která obsahuje přídavky vitamínů, minerálů, mastných kyselin a kvalitní vlákniny, která je velice důležitou složkou pro obnovení správné mikroflóry tlustého střeva. Dieta musí být bez konzervačních látek a aditiv. V mírných formách onemocnění nebo v udržovací fázi léčby lze někdy onemocnění kontrolovat pouze dietou.
Použití léků je závislé na typu a stupni postižení, na snášenlivosti diety a celkovém stavu organismu (fungování jater, ledvin, přítomnost konkurenčních hormonálních onemocnění a podobně).
Úvodní léčba se často v průběhu terapie mění. Onemocnění vyžaduje trvale pravidelné sledování.
Autor: © Mgr. Michal Vinš
Foto: © Richárd Bolyós