Dravčíkovitost u člověka
Nejčastěji se na člověka dostane dravčík kočičí, pak dravčík psí, králičí dravčíci jen málokdy. Obecně platí, že to bývají klinické příznaky u králíka, které upozorní na problém, u psa a u kočky se cheyletielóza často zjistí až při zkoumání příčiny vyrážek na těle majitelů a samotná zvířata jsou zcela bez příznaků.
Na lidské kůži se dravčík nedokáže množit, ale člověka dokáže pokousat. To se projevuje jako silně svědivá vyrážka nastupující po kontaktu se zvířetem, které má v srsti dravčíka, i když samotné zvíře může být na první pohled zdravé. Vyrážka vzhledem i intenzitou svědění může připomínat svrab.
Vyrážka má u člověka podobu malých červených pupínků se žlutým středem, které se objevují hlavně na trupu, stehnech, předloktích a na kůži, která se dotýkala nakaženého zvířete. Přednostně jsou postiženy ženy a děti a lidé, se kterými zvířata spí v posteli. Dravčík dokáže proniknout i přes několik vrstev oblečení. Vyrážka se může objevit okamžitě po kontaktu se zvířetem a k přenosu je potřeba jen krátká chvíle. Vyrážka vzniká jako alergická reakce, takže se nemusí ukázat u každého, jen asi 20–40 % lidí má po kontaktu se zvířetem s dravčíky nějaké potíže. Senzibilizace se může vytvářet i velmi pomalu a vyrážka se může vytvořit až po několik měsíců trvajícím kontaktu s napadeným zvířetem.
Zdroj: Kočičí vši