Ušní hematom (othematom) vzniká jako následek krvácení mezi kůží a chrupavkou ušníhoboltce. Je charakterizován fluktuujícím obsahem ušníhoboltce. Přesná příčina není známá, ale často se objevuje v případech zánětu zevního zvukovodu (mechanická příčina – škrábání ucha či klepání ušima). V mnoha případech je nutné chirurgické ošetření. Pokud othematom není ošetřen, dojde ke svraštění boltce a někdy též k osifikaci chrupavky a následnému trvalému dráždění. Účelem chirurgického zákroku je odstranit krevní sraženinu a přitlačit kůži ke chrupavce. Ušní boltec je otevřen na vnitřní konkávní straně, jsou odstraněny krevní sraženiny a vrstvy boltce jsou přitlačeny k sobě prošitím podloženými stehy, umístěnými paralelně k ráně, aby nedošlo k přerušení cév vyživujících boltec.
V příběhu PREDNISON PRO PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adriana.
Mica papa pije povahu ma uplne ako zdrava macka iba je ochrnuta. Robili snap testy na rakovinu vysli negativne. Treba vraj podrobnejaie testy v labaku, ale ked sa potvrdi rakovina, je neliecitelna. Ked sa nepotvrdi, je to zapal nejaky kde predison moze zabrat. Ked nezabere, je to jasne.. Ako sa choval vas psik prosim vas ked bol ochrnuty? Mal bolesti? Moja nema.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Doktor mi i říkal,že to může být od nějakého úrazu.Kdyz zvíře špatně doskočí nebo někde spadne.Udela se ten otok,který způsobí to ochrnutí a ten prednison na to zabere.Otok se vstřebá a zvíře zase začne chodit.Problem je ale v tom,že postupně ochabuje svalstvo...nemohlo se něco takového stát vaší kočce?
Ušní hematom vzniká jako následek krvácení mezi kůží a chrupavkou ušníhoboltce. Je charakterizován fluktuujícím obsahem ušníhoboltce. Přesná příčina není známá, ale často se objevuje v případech zánětu zevního zvukovodu (mechanická příčina – škrábání ucha či klepání ušima). V mnoha případech je nutné chirurgické ošetření. Pokud othematom není ošetřen, dojde ke svraštění boltce a někdy též k osifikaci chrupavky a následnému trvalému dráždění. Účelem chirurgického zákroku je odstranit krevní sraženinu a přitlačit kůži ke chrupavce. Ušní boltec je otevřen na vnitřní konkávní straně, jsou odstraněny krevní sraženiny a vrstvy boltce jsou přitlačeny k sobě prošitím podloženými stehy, umístěnými paralelně k ráně, aby nedošlo k přerušení cév vyživujících boltec.
V příběhu BOULE U PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den u mé 11leté fenky se na pravé straně zadku udělal otok,po prohmatání byla měkká a fence nevadilo že jí prohmatávám,nevíte co by to mohlo být? Předem děkuji za odpověď. J.F.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.
Dobrý den mám pejska a uzadku semu udělala boule ale na pohmat jeto meky daseto nám odstranit nebo cose stín dá dělat děkuji za odpověď
Pokud se u psa objeví oteklé ucho, pravděpodobně se bude jednat o othematom, to je v podstatě prasklá žilka v uchu u psa a krev nateklá v uchu mezi kůži a chrupavku ušníhoboltce (krev v uchu). Řešit se může buď chirurgicky (naříznutí boltce, vypuštění tekutiny a prošití ušníhoboltce), nebo konzervativně (jehlou se odsaje tekutina a aplikují se medikamenty). Ošetřující veterinární lékař posoudí, kterou metodu terapie zvolí.
Příčina
Nejčastější příčinou výronu krve do ucha bývá silné potřásání hlavou anebo škrábání uší. Dalším důvodem může být poranění ucha tupým předmětem. Výron do ucha bývá také častou komplikací neléčených ušních zánětů u psů.
V příběhu BRAVECTO PRO KOČKU CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Suchardová.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda je bravecto v tabletách také pro kočku, nebo mu můžu dát to pro psa.
Pipetkám již nevěřím. Máme kocoura,který je doma i venku/v noci/. Před týdnem dostál již třetí druh pipetky a klíšťata nosí pořád. Obojek nevezme,není to pokojový kocour a po hodině ho shodil. Jsem ochotna dát za pipetky peníze,i když to není levná láce, ale žádná nepomáhá. Děkuji za odpověď
Suchardová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Pončík.
Klíště po přisátí musí do ranky vstřiknout látku, která brání srážlivosti krve. Je údajně bílkovinné povahy a jak u lidí, tak u zvířat způsobuje imunobiologickou reakci - otok a svědění. Zaschlé mrtvé klíště neodpadne a dále svědí. Kočka reaguje tak, že se drápky zdroj svědění snaží odstranit. Přitom si místo poraní a to je novým lákadlem pro klíšťata (zaznamenal jsem na takovém místě 3 kusy). Při současné "úrodě" klíšťat (kocour si jich za 1 noc přinese i 20) je účinek přípravku nedostatečný a cena podle mého názoru neodpovídá účinkům přípravku, které by chovatel na svém zvířeti chtěl dosáhnout. Přisáté mrtvé klíště je pro zvíře stejný diskomfort, jako klíště živé.
Othematomu psa je stav, kdy dojde k prasknutí drobné cévy v ušním boltci a k vylití krve mezi ušní chrupavku a kůži ušníhoboltce. Pro psa je to velice nepříjemný a také bolestivý stav. Bývá to však obtížný, zdlouhavý a recidivující (obnovující nebo vracející se) problém, který při podcenění nebo nevhodném postupu může zanechat trvalé následky v podobě deformace ušníhoboltce.
Othematom vzniká při třepání hlavou nebo nadměrným škrábáním ucha v důsledku zánětu zvukovodu, případně přítomnosti cizího tělesa ve zvukovodu. Další z příčin může být mechanické poškození ucha například při napadení jiným psem.
Prevencí vzniku othematomu je opatrnost a předcházení nebo alespoň včasné rozpoznání vzniku zánětu vnějšího zvukovodu. Součástí ušních kapek bývají i znecitlivující látky, které svědivost podstatně sníží.
První pomocí při vzniku othematomu je přiložení chladivého obkladu a fixace boltce pevně přiloženým obvazem. Nejjednodušším řešením je přitažení boltce pevně k lebce, obvaz však musí být řešen tak, aby neškrtil a nebránil v dýchání.
Při pozorování tohoto stavu vyhledejte veterinárního lékaře, který psa zkontroluje a zahájí léčbu, která je konzervativní nebo chirurgická.
Při konzervativní léčbě dojde k odsání tekutiny tenkou jehlou s aplikací kortikosteroidů. Při chirurgické léčbě se problém řeší drobnou drenáží, a pokud je již othematom organizovaný, využije se technika incize othematomu s prošitím ušníhoboltce. Kůže boltce se v místě othematomu nařízne, obsah se vypustí a vypláchne, ranka se nechá otevřená pro zajištění drenáže othematomu. Poté se ucho prošije velkým množstvím jednotlivých uzlíčkových stehů, které zajistí opětovný srůst kůže s chrupavkou. Je možné také ucho vypodložit speciální vycpávkou, která ucho drží ve správné pozici a má zabránit jeho zkrabacení a zkroucení, což je bohužel u hematomů častou komplikací.
V příběhu PREDNISON PRO PSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adriana.
Mica papa pije povahu ma uplne ako zdrava macka iba je ochrnuta. Robili snap testy na rakovinu vysli negativne. Treba vraj podrobnejaie testy v labaku, ale ked sa potvrdi rakovina, je neliecitelna. Ked sa nepotvrdi, je to zapal nejaky kde predison moze zabrat. Ked nezabere, je to jasne.. Ako sa choval vas psik prosim vas ked bol ochrnuty? Mal bolesti? Moja nema.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Neměla žádný bolesti.Tyden před tím než ochrnula chodila tak nějak pomaleji,neběhala.No a pak jednou ráno se už nezvedla.Nohy necítila a nedokázala se zvednout.Doktor navrhl ten prednison a že pokud zabere,tak je to otok na páteři a pokud ne,tak se udělají vyšetření.Nejdriv přišlo zlepšení,asi po 4dnech.Najednou ty packy cítila,začala je pomalu dávat pod sebe a dokonce si i sedla.Pak se začala i pohybovat po bytě.Myslela jsem,že to zvládne.Byla ok,normálně jedla,pila...pak asi po deseti dnech už byla taková jakože smutná,přestávala jíst a začala se nafukovat..odvezli jsme ji k doktoru.Nabral krev a pak se zjistilo,že je to ta rakovina.Ale bylo ji už celkem dost,labradoři se dožívají kolem deseti let.Vase kočka je mladá...
V naší poradně s názvem ANTIHISTAMINIKA PRO PSY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobry den,mame fenku,krizenec,9let,a loni mela reakci na ockovani (parvovirozu a vzteklinu)otok cele tlamy a vicek.Da se imunitni reakce potlacit antihistaminiky,aby k reakci nedoslo?Urcite budeme ockovat kazde zvlast.Dekuji za vas nazor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Smyslem každé vakcíny je vyvolat reakci imunitního systému, aby se vytrénoval na konkrétní alergen a tlumení reakce by bylo kontraproduktivní. Domluvte se s veterinářem na vhodném postupu rozložení a mačasování vakcinace.
Prevencí vzniku hematomu je opatrnost a předcházení možným úrazům.
První pomocí při vzniku othematomu je přiložení chladivého obkladu a fixace boltce pevně přiloženým obvazem. Nejjednodušším řešením je přitažení boltce pevně k lebce, obvaz však musí být řešen tak, aby neškrtil a nebránil v dýchání. Pokud nejsou tato opatření účinná, je třeba neprodleně vyhledat veterinárního lékaře. Je nutno podtrhnout, že k samovolnému vstřebávání obsahu krevního výronu nedojde a jediným důsledkem vyčkávání jsou srůsty mezi kůží a chrupavkou, spojené s neodstranitelným zkrabacením ušníhoboltce. Rovněž tak neúčinné je amatérské napíchnutí nebo naříznutí ucha, neboť hematom se rychle obnoví (může dojít k zahnisání a vzniku abscesu). Operativně se othematom řeší v celkové narkóze různými technikami, jejichž společným principem je odstranění obsahu a fixace ušníhoboltce prošitím nebo stisknutím různými materiály. Některé tyto metody mohou pro majitele psa působit až kuriózně (vložení ucha mezi dvě plastikové tabulky), je však třeba zdůraznit, že jde o techniky účinné a prověřené, k nimž může mít naprostou důvěru. Veterinární lékař určí dobu fixace a další ošetřování. Vzhledem k cíli, tvarově nezměněnému a zdravému uchu, je dobře tyto rady beze zbytku dodržovat.
Pomoc při hematomu v oku a na těle psa by měl vždy poskytnout veterinární lékař, určitě by se nemělo toto poranění podceňovat.
Hematomy na těle psa se zpočátku dají léčit mazáním mastmi nebo podáváním léků (určuje veterinář), v případě hematomu v oku se podávají kapky do oka společně s léky. Pokud tato léčba není účinná, dochází k chirurgickému zákroku. K němu se přistupuje cca 10. den po vzniku hematomu, a to z toho důvodu, že v této době je prasklá cévka už zatažená a nedochází ke krvácení). Pes musí do celkové narkózy, kůže se rozřízne, sražená krev se vypustí.
V příběhu BOLEST PÁTEŘE U PSA,MÍCHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den máme zlatého retrívra bude mu deset let, před týdnem nám začal pomalu chodit a při pohybu naříkat(knučet). pak nechtěl vstát vubec, potom zase jen na přední nohy pak zase jen na zadní a tak se to střídalo. mezi tím jsme navštívili veterináře udělal mu rtg páteře zadní části těla dal injekce a prášky na bolest. Stím že má artrosu. ted už nám leží 14 dní sem tam se občas snaží zvedat nohy, Za tu dobu jsme byli u lékaře opět a dělal mu rtg přední poloviny těla a řekl že to je od krční páteře , že mu tam dva obratle nějak tlačí na míchu a zřejmě došlo k otoku. Opět mu již třikrát dával injekce že to zmírní otok a že bi se měl celkově zlepšit. Doposud je stav stejný jednou muže hýbat předeníma nohama a pak zas jen zadníma. Hlavou hýbá normálně tělo také udrží v leže. Nevíme zda je takoví stav normální lékař nás ujištuje že to chce čas jediné co se změnilo je že už nknučí při pohybu ,. Nerozumím tomu . Jen nechceme a bi se náš pejsek trápil,,Je to stres pro něj i pro nás doma. Zkoušíme ho povzbuzovat k pohybu on bi psichycky chtěl ale fizicky mu to nejde. Tak nevíme zda je tento stav normálí a lékař volí správně, chtěl bich vás poprosit o váš názor. Za případou odpověd velice děkuji Sentivan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ---.
Co nejdřív vyhedejte jiného veterináře. A spíš -vererinární kliniku.
Popiště jinému lékaři vše co se Vám dějě, veme mu veškerou dokumentaci od vašeho původního veterináře. S tav co popisujte není vůvec dobrý, a to že by se mělo vašemu psovi po všech lécich ulevit, a nestalo se , tak to znamená že by jsme měli navšívit jiného veterináře, nejlíp někakou veterinární kliniku, tam bývá víc veterinářů na jednou, a více halv , více vyřeší.
Cena za ošetření je individuální a odvíjí se od zvolené terapie. Cena za klinické vyšetření nemocného zvířete se pohybuje od 390 Kč.
Konzervativní ošetření othematomu spočívá v odsátí tekutiny tenkou jehlou, případně v kombinaci s lokální aplikací kortikosteroidů. Pokud konzervativní terapie selže, to znamená, že ani po třech odsátích nedojde k vyřešení othematomu, je nutné přistoupit k terapii chirurgické, a to i v případě, že je othematom příliš velký a bolestivý.
Chirurgicky se malé othematomy dají řešit prostou drenáží, v případě větších othematomů, nebo pokud je othematom již organizovaný, se využívá technika incize othematomu s prošitím ušníhoboltce. Kůže boltce se v místě othematomu nařízne, obsah se vypustí a vypláchne, ranka se nechá otevřená pro zajištění drenáže othematomu. Poté se ucho prošije velkým množstvím jednotlivých uzlíčkových stehů, které zajistí opětovný srůst kůže s chrupavkou. Je možné také ucho vypodložit speciální vycpávkou, která ucho drží ve správné pozici a má zabránit jeho zkrabacení a zkroucení, což je bohužel u hematomů častou komplikací. Stehy se vyjímají za 14 dní po operaci. Po celou dobu musí mít pes nasazen ochranný límec, aby se zabránilo autotraumatizaci, a také je vhodné, aby byl medikován antibiotiky kvůli snížení rizika bakteriální infekce.
Krváceniny a hematomy jsou vyvolány únikem krve z cévního systému. Krváceniny jsou viditelné na různých orgánech, serózních membránách, kůži, podkoží i ve svalovině. Krváceniny lze podle velikosti rozdělit na drobné tečkovité krváceniny, nazývané petechie (1 až 2 mm), na větší krváceniny, takzvané ekchymózy (2 až 3 mm), které mohou doprovázet některá závažná onemocnění, až po velké krevní výlevy způsobené rupturami velkých cév.
Hematom je krevní výron viditelný na povrchu těla, projevující se ohraničenou barevnou změnou, která je způsobena sraženou krví. Krevní barvivo se postupně odbourává, podle toho se také mění barva hematomu z původní tmavě červené, fialové přes zelenou do žluté. Hematomy jsou způsobeny tupým nárazem, tlakem nebo doprovázejí jiné zranění. Hematom není příčina, ale vždy důsledek.
U psů se nejčastěji objevují hematomy (othematom) v uchu, oku, ale i na jiných částech těla psa.
Hematomy v oku vznikají prasknutím žilky nebo jsou způsobeny nějakým úrazem. Může jít o udeření se do oka, vniknutí nějakého předmětu. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením oka, tak tlakem obsahu a znemožňuje vidění.
Hematom v uchu, odborně zvaný othematom, psa na životě neohrožuje. Bývá však obtížný, zdlouhavý, recidivující (obnovující nebo vracející se) a při podcenění nebo nevhodném postupu může zanechat trvalé následky v podobě deformace ušníhoboltce. Ušní boltec psa je orgán velmi dobře prokrvený a cévy v něm procházejí především na vnitřní ploše, velmi mělce pod kůží, kde jsou dobře viditelné a také snadno zranitelné. Poškozením cévní stěny dochází ke krvácení mezi vnitřní kožní list a ušní chrupavku. Náhle vzniklé zduření, zpočátku velikosti hrášku nebo fazole, se rychle zvětšuje, až otok může vyplnit celou vnitřní plochu ucha. Otok bývá teplejší, mírně bolestivý, na pohmat měkký, někdy s výraznou známkou přítomnosti tekutiny (fluktuací). V každém případě psa zneklidňuje jak zatížením ušníhoboltce, tak tlakem obsahu. Postižené ucho visí dolů, pes kňučí, je neklidný, potřásá hlavou, snaží se ucho opatrně škrábat nebo je otírá o předměty. Zpravidla nosí hlavu šikmo. Příčiny vzniku krevního výronu mohou být rozličné, zpravidla se však soustřeďují ve dvou okruzích: úrazech a onemocněních vnějšího zvukovodu. Poškození ušníhoboltce si může pes způsobit sám, například nárazem na překážku, kdy je ucho prudce přiraženo ke kostěnému podkladu hlavy, nebo k němu může dojít i úderem či přivřením dveřmi. Při rvačce mezi psy může být ucho poraněno stiskem zubů protivníka. Druhou častou příčinou je svědivé onemocnění vnějšího zvukovodu, při kterém si pes úporně ucho škrábe nebo otírá. Svědění může být vyvoláno také poštípáním hmyzem nebo vniknutím cizího předmětu do zvukovodu (zeminy u norníků).
Na jiných částech těla psa jsou hematomy velmi ojedinělé, ale mohou se vyskytnout. Většinou vznikají po úrazech (naražení, udeření, rvačka psů), ale mohou být i známkou jiného vnitřního zranění, tyto hematomy by se neměly podceňovat, vždy je třeba vyhledat veterinárního lékaře.
Hematom může začít hnisat, což vede ke vzniku abscesu. Absces je hnisem vyplněná dutina, která se může se také spontánně vyhojit, případně zajizvit jako hematom. V některých případech ale může prasknout, takže obsah vyteče.
Drobné kožní reakce dočasně zůstávají rovněž po pokousání hmyzem, po přisátém klíštěti a podobně.
Když ucho oteče a vytvoří se krevní výron, je to pravděpodobně zaviněno přetržením cévy v ušním boltci. Hematom ušníhoboltce postihuje hlavně plemena, která mají převislé uši. Jeho příčinou jsou nejrůznější rány a různá kousnutí, škrábnutí či cizopasníci, kteří způsobí poranění ušní tepny. Řešením je pevně obvázat ucho a léčit zánět. Často bývá potřeba chirurgický zákrok.
Otitida je zánět ucha. Je způsobena například infekcí v uchu nebo přítomností cizího tělesa. Hnisavá otitida se projevuje hnisem ve vnějším zvukovodu. Jde o velmi bolestivý druh otitidy. Pokud má pes v uchu cizí těleso, nesnažte se jej vyndat sami, ale jen s pomocí odborníka. Veterinář ucho vyšetří a cizí těleso vyndá pomocí pinzety. Pokud má pes problémy s držením rovnováhy, případně padá na ten bok, kde má postižené ucho, cizí předmět pravděpodobně protrhl bubínek a tím přivodil tyto komplikace. V horších případech může jít o bakteriální infekci. Pes naklání ucho ve směru bolesti a při vyšetření zvukovodu můžeme objevit hnisající tekutinu. Chirurgický zákrok je někdy nutný v případě hlubokého zavedení cizího tělesa. Také pokud se otitida zanedbá a rozšíří se do středního či vnitřního ucha, je chirurgický zákrok na místě.
Předcházet zanesení ušníhoboltce lze tím, že jej oholíme anebo do něj kápneme trochu dětského oleje. Psovi také můžeme uši čistit vatovou tyčinkou navlhčenou v teplém olivovém oleji, veterinář může předepsat kapky či mastičku do ucha (pro prevenci či v začátku nemoci).
Všechny příznaky, které by mohly hlásit onemocnění uší, musí pečlivě vyšetřit veterinář.
Strupovky ušní (Otodectes cynotis) patří mezi nejčastější parazity psů a koček. Vyskytují se po celém světě a napadají především kočky, psy, lišky a fretky. Onemocnění, které způsobují, se nazývá ušní svrab nebo ušní prašivina, a je velice snadno přenosné.
Strupovky ušní jsou roztoči, kteří žijí především v zevním zvukovodu výše zmiňovaných zvířat, ale mohou být nalezeni kdekoli na jejich těle. Několik dní je parazit schopen přežívat i mimo svého hostitele. Jejich vývojový cyklus trvá zhruba 3 týdny a zahrnuje vajíčko, larvu, dvě stadia nymf a dospělce. Vajíčko může měřit až 0,2 mm, dospělí samečci dosahují délky 0,4 mm a dospělé samičky až 0,5 mm.
Samotná přítomnost parazitů v uchu může působit dráždivě a být příčinou silného svědění uší. Ve zvukovodu je patrné velké množství ušního mazu, který má v typické formě podobu kávové sedliny, je suchý a drobí se. Parazit může být i příčinou zánětu zevního zvukovodu. Ve zmnoženém ušním mazu se také snadněji množí bakterie a kvasinky. Zánětlivý proces se může rozšířit i na střední ucho. Silné třepání hlavou nebo škrábání ucha může vyústit v prasknutí cévy v ušním boltci, vylití krve mezi chrupavku a kůži na vnitřní straně boltce a ke vzniku hematomu. Na vnitřní straně boltce se v tomto případě nachází velká měkká boule. Doporučovaným řešením takové komplikace je operace v celkové anestezii.
Onemocnění je velmi snadno přenosné. Parazité mohou vyvolat dermatitidu i u člověka, ale ta spontánně vymizí s likvidací parazitů na napadeném zvířeti. Rozdíl mezi svrabem a strupovkou je především v tom, že u ušního svrabu se tvoří kávová sedlina v uchu.
Diagnostikovat strupovku ušní lze otoskopicky (přítomnost typického mazu a parazitů ve zvukovodu), případně mikroskopicky.
Léčba se provádí antiparazitiky ve spot-on formě (kapička aplikovaná na hřbet) nebo také lokálně ušními kapkami s antiparazitární složkou. Zároveň je vhodné provádět také toaletu zevního zvukovodu (vyplachování speciálními čisticími roztoky). Prognóza je při správné léčbě velmi dobrá.
Pokud má kočka problémy s ušima (zánět, cizí těleso), může se stát, že se boltec náhle výrazně zvětší a vznikne zduřenina zabírající menší nebo větší plochu této části ucha. Jedná se o výron krve z prasklé cévy mezi kůží a chrupavkou ušníhoboltce, který si kočka způsobí intenzivním klepáním hlavou a úderem ucha o tvrdý předmět. Kočka je na postižené ucho citlivá, boltec je bolestivý a kočka nepřestává klepat hlavou, čímž se může celý problém ještě zhoršit.
Léčba spočívá v chirurgickém ošetření prováděném v celkové anestezii, při němž je odstraněna krev z othematomu a boltec je cca na 14 dní prošit speciální chirurgickou metodou. Tyto dva týdny jsou velmi náročné na pooperační péči ze strany majitele, neboť kočka se snaží si ucho stále drbat a může si stehy poškodit. Přesto je tento z pohledu majitele náročný výkon nutný. Jestliže se totiž krev pouze vypustí, dojde v naprosté většině případů velmi rychle k opětovnému naplnění a výše zmíněné operaci se zvíře stejně nevyhne. Naopak je možná komplikace v důsledku infekce othematomu. Při odkládaném zákroku stejně jako při špatné pooperační péči může dojít i k trvalé deformaci ucha.
Klinické příznaky související s onemocněním vnějšího ucha jsou typické pro zánět zevního zvukovodu – nejčastějšího onemocnění vnějšího ucha u psa. Projevují se třesením hlavy, škrábáním, bolestivostí ucha a výtoky z ucha. V některých případech lze pozorovat ušní hematom (otokboltce způsobený krvácením mezi kůží a chrupavkou boltce). Případy zánětu zevního zvukovodu jsou časté, proto je pro stanovení přesné diagnózy a odpovídající léčby nutné pozorné a celkové vyšetření. To by mělo zahrnovat celkové fyziologické, dermatologické, neurologické a otoskopické vyšetření. Pro vizualizaci bubínku je nutno též použít ušní výplachy. Před výplachem je nutno odebrat vzorek z horizontální partie zvukovodu k cytologickému vyšetření, kultivaci a stanovení citlivosti na antibiotika.
Zánět vnějšího zvukovodu je diagnostikován velmi často a jde o onemocnění, které může mít mnoho příčin, ty bývají označovány jako primární, predispoziční a návratné faktory. Primární faktory přímo způsobují zánět vnějšího zvukovodu a zahrnují parazity (roztoče), cizí tělesa, zánětlivé polypy, tumory, alergické faktory, endokrinologická onemocnění (hypotyreóza) a poruchy keratinizace. Predispoziční faktory způsobují větší náchylnost zvukovodu k zánětu a sekundární infekci. Těmito faktory jsou anatomické uspořádání (převislé ucho, růst srsti ve zvukovodu, úzký zvukovod) a změny ve vnitřním prostředí zvukovodu (nadměrná vlhkost, nesprávné a nadměrné čištění a traumatizace). Návratné faktory udržují a opětovně vyvolávají onemocnění. Jsou to sekundární bakteriální a kvasinkové infekce, zánět středního ucha a nesprávná léčba. Ve většině případů chronického zánětu vnějšího zvukovodu lze vyvolávající faktory určit a léčit. V těchto případech však odstranění příčin nevede často k zastavení zánětlivého procesu, a je proto věnovat pozornost pečlivému čištění a vysušování zvukovodu a aplikaci topických léků do zvukovodu delší čas. V některých případech je dokonce nutná i celoživotní terapie. Širokospektrální antibiotické kapky a masti by měly být aplikovány pozorně, aby zasahovaly celý zvukovod, a jejich účinnost by měla být pečlivě kontrolována. Léčba totálním chirurgickým odstraněním zvukovodu by měla být ponechána pro případy naprosto neodpovídající na léčbu a na proliferativní změny zvukovodu.
Mezi charakteristické příznaky patří třepání hlavou, naklánění hlavy na stranu, škrábání se na uších, bolest při doteku, výtok z ucha, který může zapáchat, nebo otokušníhoboltce.
Zevním zvukovodem máme na mysli kanálek, který vede od ušníhoboltce dovnitř k bubínku. Obecně mají záněty různé příčiny – bakteriální, parazitární nebo plísňové. Někdy může být spouštěčem zánětu také cizí těleso (například travní osiny). U koček se zánět zvukovodu nevyskytuje tak často a téměř vždy je způsoben parazity.
Klasickými příznaky zánětu zvukovodu je časté třepání hlavou a drbání ucha. V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, vytéká z něj páchnoucí tekutina, jeho povrch je zarudlý či zdrsnělý, nebo si zvíře nezvykle často drbe ucho, třepe hlavou, tře uši o koberec a podobně, určitě navštivte veterinárního lékaře.
Nadměrné čištění je také jednou z častých příčin zánětu zvukovodu. Proto by se do něj nemělo zasahovat v případě, že v něm nevidíme špínu, nadměrné množství ušního mazu, cizí těleso anebo když se kočky neprojevují již zmíněným chováním. Pozornost by se měla věnovat i okolí ouška po letní anebo podzimní procházce v přírodě, kdy se do srsti mohou dostat semena trav. Prostředí, ve kterém se zvíře pohybuje, je totiž také spoluurčující.
Méně viditelnými původci ušních zánětů jsou parazité, bakterie a kvasinky. Mimořádně se jim daří ve vlhkém a oslabeném prostředí. Dalšími faktory je zarůstání zvukovodu chlupy, mechanické poškození (například vatovými tampony), špatná výživa či souběžné kožní onemocnění. Pokud už zánět vypukne, měla by se léčba primárně konzultovat s veterinářem!
Pokud ucho jen svědí, ale nic z něj neteče, vykapejte ho čisticími kapkami. Jestliže zpozorujete, že se zvířeti ulevilo, opakujte čištění každý den až do odeznění příznaků.
Zvířeti nikdy nečistěte uši vodou, bórovou vodou ani jakýmkoliv olejem.
Pokud zpozorujete páchnoucí sekret, musíte navštívit veterinárního lékaře, který ucho zvířete vyšetří a nasadí odpovídající léčbu (speciální kapky). Ušní kapky s účinnou trojkombinací látek hydrokortizon-aceponátu, gentamycinu a mikonazolu. Kapky lze jednoduše používat pomocí patentovaného sprejového aplikátoru. Dávkování může proběhnout v jakékoliv poloze a denní dávku stačí podávat pouze jedenkrát denně jediným stisknutím speciálního aplikátoru. Je to pro majitele i kočku velice přátelský způsob léčby. Stačí jedna dávka do nakaženého ucha denně a za 5 dní začne být kočka bez známek bolesti. Kapky jsou k dostání na předpis u veterinárního lékaře.
Vždy pečlivě dodržujte léčebný postup, který naordinoval veterinární lékař. Domácím mazlíčkům je kapání zanícených uší velmi nepříjemné, proto proti němu mnohdy velmi zarputile protestují. Ovšem vy to nevzdávejte a vytrvejte, do nedoléčeného ucha by se infekce velmi rychle vrátila. Z nedoléčeného ušního zánětu se pak vyvine chronický zánět zvukovodu.
V případě, že zvířeti nejste sami schopni uši vykapat, nezbývá nic jiného než se domluvit s veterinářem a chodit na tento úkon do ordinace.
Osiny trav, které se dostanou do zvukovodu, ucho dráždí a zraňují. V takovém případě často dochází k zanícení a zvířeti se spustí hnisavý výtok z ucha. Vždy je nutné odborné odstranění cizího tělesa a vyčištění zvukovodu. Domácí pokusy o vyndání osiny mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může v nejhorším případě dojít až k perforaci (proděravění) bubínku.
Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné. Ucho vyčistěte následujícím způsobem: pořiďte si roztok na rozpouštění mazu v uších, ten aplikujte do zvukovodu klidně ve větším množství a chrupavčitou trubici zvukovodu masírujte, dokud neuslyšíte šplouchání. Pak už jen vytírejte papírovým kapesníkem namotaným na prstu, co zvíře vyklepe do ústí zvukovodu. Před čištěním druhého ucha vždy očistěte kónus kapek (hrozí riziko zavlečení infekce z nemocného ucha do zdravého). Pokud si nevíte rady, nechte si od veterináře předvést, jak ucho správně vyčistit (případně jak aplikovat speciální kapky při léčbě).
Alergie je přehnaná nebo taky nepřiměřená reakce vlastního imunitního systému na běžné podněty. Alergii nelze vyléčit, ale lze do určité míry kontrolovat její projevy. A jak poznat alergii u psa? Významným příznakem alergie u psa jsou nezvladatelné a neustálé pocity svědění v důsledku zánětu kůže. Chovatel musí nejprve vyloučit přítomnost blech, poté se snaží zjistit, proč se pes neustále škrábe, aniž by měl nějaké parazity.
Mezi nejsvědivější oblasti obvykle patří meziprstí, nadprstí, hlava, tváře, spodní strana krku, hrudi a břicha. Jindy se alergie může projevovat zarudlou kůži boltců, záněty kůže nebo svědivým ekzémem v okolí řitních žlázek. Alergie může způsobovat i záněty uší, protože ty patří ke kožnímu systému. O alergii se může jednat i v případě, že je postiženo jen jedno ucho. Často se vyskytuje zarudnutí a zhrubnutí ušníhoboltce.
Alergie na trávu je takzvanou kontaktní alergií. Zjednodušeně řečeno: reakce se vyskytne v místě styku s alergenem. Proto jsou reakcí na pyl obvykle kožní projevy a objevují se zejména po procházce nebo po delším pobytu psa v trávě, na louce a podobně. Po návratu domů se příznaky mohou zmírnit. Psí alergie na trávu je poměrně vzácná. Vyskytuje se převážně u zvířat starších dvou let. Jedná se zejména o alergickou reakci na některé druhy trav, přičemž kontakt s nimi se projevuje zarudnutím kůže nebo pupínky na kůži.
Sibiřská kočka je středně velké až velké velikosti a robustní postavy, srst má polodlouhou. Srst těchto koček je hlavně v zimních měsících velmi bohatá obzvlášť v některých oblastech, jako mezi tlapkami, na ocase, na zadních končetinách i na hrudi. Celkově tyto kočky působí mohutněji, jejich hlava je masivní a zaoblená (ne ale kulatá!). Podle mezinárodní klasifikace by sibiřská kočka neměla mít příliš krátký nos, stejnou chybou je i příliš protáhlá tlamička a úzká mozkovna. Oči by u sibiřské kočky měly být velké a oválné, posazené trochu šikmo a umístěné daleko od sebe. Uši jsou středně velké, široce posazené a dostatečně osrstěné uvnitř ušníhoboltce, kde nechybí ani štětičky. Nos by u tohoto plemene měl být středně dlouhý a široký.
Typické jsou pro ně i silné kosti, široký hrudník a svalnaté tělo.
Tělesný vývoj tohoto plemene je ukončený zhruba až ve třech letech jejich života. Na tomto vrcholu jejich formy váží obvykle sibiřská kočka zhruba 3,5 - 5,5 kg. Samci bývají větší a mohutnější než samice. Jejich váha může dokonce dosáhnout i 8 kilogramů.
Sibiřská kočka může mít řadu barevných variant, může se jednat o zbarvení želvovinové, plnokrevné, s tabby kresbou i s bílými skvrnami. Dokonce existuje zvláštní typ označený Neva Masquarade (= něvská maškaráda) se siamským faktorem (barva je potlačená do koncových částí těla jako jsou uši, ocas, nohy, obličejová část hlavy) a s modrou barvou očí.
Toto plemeno zaječího králíka pochází původně z Anglie a patří ke sportovním plemenům.
Vzhled
Tomu odpovídá i stavba jeho těla, které je štíhlé s dlouhými končetinami. Jak již název napovídá, svým vzhledem tento králík připomíná zajíce. Jeho ušní boltce jsou také vzpřímené. Srst tohoto králíka je divoce zbarvená s červenými až zlatými odstíny (možná je i černá a modrá srst). Délka uší je kolem 13 cm. Jeho ideální váha se pohybuje kolem 3,5 kilogramu.
Chov
Chov tohoto plemene je velmi náročný, protože potřebuje dost prostoru. Pokud chce chovatel využít tohoto králíka k výstavám, je třeba ho od malička učit správnému postoji.
Dobrý den,
je třeba zaměřit se na příčinu - velmi často to bývá např. neřešený zánět v uchu, kdy pejsek z důvodu svědění stále třepe hlavou a cévky v uchu praskají.
Pokud je ale již původní příčina vyřešena a problém stále trvá, bude zřejmě zapotřebí razantnější chirurgické ošetření v celkové narkóze, které spočívá v naříznutí a důkladném prošití ušníhoboltce s drenáží pro odtok tekutiny.
Po tomto zákroku je důležité, aby měl pes ochranný límec min. 14 dní a za účelem snížení bakteriální infekce byl pod antibiotickou clonou.
Nežádoucí reakcí bývá někdy zkrabacení boltce, což je ale pouze kosmetický problém. V případě tohoto typu zákroku recidivy časté nebývají.
Věřím v brzké vyřešení problému.
Hezký den,
MVDr. Čupová
Doktor mi i říkal,že to může být od nějakého úrazu.Kdyz zvíře špatně doskočí nebo někde spadne.Udela se ten otok,který způsobí to ochrnutí a ten prednison na to zabere.Otok se vstřebá a zvíře zase začne chodit.Problem je ale v tom,že postupně ochabuje svalstvo...nemohlo se něco takového stát vaší kočce?
Dobrý den u mé 11leté fenky se na pravé straně zadku udělal otok,po prohmatání byla měkká a fence nevadilo že jí prohmatávám,nevíte co by to mohlo být? Předem děkuji za odpověď. J.F.
Klíště po přisátí musí do ranky vstřiknout látku, která brání srážlivosti krve. Je údajně bílkovinné povahy a jak u lidí, tak u zvířat způsobuje imunobiologickou reakci - otok a svědění. Zaschlé mrtvé klíště neodpadne a dále svědí. Kočka reaguje tak, že se drápky zdroj svědění snaží odstranit. Přitom si místo poraní a to je novým lákadlem pro klíšťata (zaznamenal jsem na takovém místě 3 kusy). Při současné "úrodě" klíšťat (kocour si jich za 1 noc přinese i 20) je účinek přípravku nedostatečný a cena podle mého názoru neodpovídá účinkům přípravku, které by chovatel na svém zvířeti chtěl dosáhnout. Přisáté mrtvé klíště je pro zvíře stejný diskomfort, jako klíště živé.
Neměla žádný bolesti.Tyden před tím než ochrnula chodila tak nějak pomaleji,neběhala.No a pak jednou ráno se už nezvedla.Nohy necítila a nedokázala se zvednout.Doktor navrhl ten prednison a že pokud zabere,tak je to otok na páteři a pokud ne,tak se udělají vyšetření.Nejdriv přišlo zlepšení,asi po 4dnech.Najednou ty packy cítila,začala je pomalu dávat pod sebe a dokonce si i sedla.Pak se začala i pohybovat po bytě.Myslela jsem,že to zvládne.Byla ok,normálně jedla,pila...pak asi po deseti dnech už byla taková jakože smutná,přestávala jíst a začala se nafukovat..odvezli jsme ji k doktoru.Nabral krev a pak se zjistilo,že je to ta rakovina.Ale bylo ji už celkem dost,labradoři se dožívají kolem deseti let.Vase kočka je mladá...
Dobry den,mame fenku,krizenec,9let,a loni mela reakci na ockovani (parvovirozu a vzteklinu)otok cele tlamy a vicek.Da se imunitni reakce potlacit antihistaminiky,aby k reakci nedoslo?Urcite budeme ockovat kazde zvlast.Dekuji za vas nazor.
Dobrý den máme zlatého retrívra bude mu deset let, před týdnem nám začal pomalu chodit a při pohybu naříkat(knučet). pak nechtěl vstát vubec, potom zase jen na přední nohy pak zase jen na zadní a tak se to střídalo. mezi tím jsme navštívili veterináře udělal mu rtg páteře zadní části těla dal injekce a prášky na bolest. Stím že má artrosu. ted už nám leží 14 dní sem tam se občas snaží zvedat nohy, Za tu dobu jsme byli u lékaře opět a dělal mu rtg přední poloviny těla a řekl že to je od krční páteře , že mu tam dva obratle nějak tlačí na míchu a zřejmě došlo k otoku. Opět mu již třikrát dával injekce že to zmírní otok a že bi se měl celkově zlepšit. Doposud je stav stejný jednou muže hýbat předeníma nohama a pak zas jen zadníma. Hlavou hýbá normálně tělo také udrží v leže. Nevíme zda je takoví stav normální lékař nás ujištuje že to chce čas jediné co se změnilo je že už nknučí při pohybu ,. Nerozumím tomu . Jen nechceme a bi se náš pejsek trápil,,Je to stres pro něj i pro nás doma. Zkoušíme ho povzbuzovat k pohybu on bi psichycky chtěl ale fizicky mu to nejde. Tak nevíme zda je tento stav normálí a lékař volí správně, chtěl bich vás poprosit o váš názor. Za případou odpověd velice děkuji Sentivan
