Kastrace psa pro a proti
Kastrace psů má své příznivce i kritiky, níže jsou uvedena pro a proti v otázce kastrace psů.
Pro
Pro kastraci existují v podstatě dvě kategorie důvodů, a to zdravotní a „morální“. Mezi zdravotní příčiny patří prevence proti řadě komplikací: tumory varlat, prostatické potíže.
Morální hledisko spočívá zejména v prevenci nežádoucího nakrytí feny a množení „nevhodných“ štěňat, zklidnění příliš temperamentního zvířete, hlučnosti a destruktivního chování psa jako následku sexuální touhy, toulavosti, snížení agresivity, nevhodného sexuálního chování (ukájení touhy na předmětech, lidech, zvířatech).
Pro psa-samce, který není chovným jedincem, je kastrace zákrokem zpříjemňujícím následný život, neboť neustálý „tlak“ sexuálních pudů bez jejich uplatnění je pro takové zvíře velmi stresující.
Proti
I přes řadu nesporných výhod přináší kastrace také určitá rizika, která jsou však zanedbatelná ve srovnání s riziky, která číhají na nekastrované zvíře. Mezi nevýhody patří inkontinence, což je nekontrolovatelný únik moči, dále nadměrný růst měkké „štěněcí“ srsti u dlouhosrstých plemen a obezita. Ta je spíše nejčastějším problémem majitelů. Pravda je totiž taková, že při správném a kvalitním krmení a dostatečném pohybu psa by k obezitě zvířete nemělo nikdy dojít. Je samozřejmé, že vymizením pohlavních hormonů dojde ke snížení aktivity zvířete, pak je na majiteli, zda upraví krmnou dávku a dopřeje svému miláčkovi dostatek pohybu, nebo jej bude překrmovat a nechávat válet na gauči – pak ho místo psího atleta bude na procházkách doprovázet valící se sud. Tudíž je jen na vás, jak vyhodnotíte všechna pro a proti u kastrace vašeho psa.
Pomůže kastrace psa proti značkování
Co se týká značkování, bývá kastrace psů účinná. Agresivita obrácená na jiné psy stejně jako značkování močí jsou spojovány s produkcí testosteronu (samčího pohlavního hormonu) a kastrace se doporučuje.
Kdy nechat psa vykastrovat
Kastrace psů se podobně jako u fen provádí z chovatelských a zdravotních důvodů.
Chovatelské důvody spočívají hlavně v zamezení nežádoucího chování psa, jako je neklid, neposlušnost a toulání v období hárání fen v okolí. Je pravdou, že jsou psi po kastraci klidnější a vyrovnanější, nicméně případná agresivita nebo toulání z jiných důvodů, než jsou háravé feny, se kastrací nevyřeší.
Hodně záleží na tom, v jakém věku se kastrace provádí. Kastrace štěněte ve věku 6 až 12 týdnů před dosažením pohlavní dospělosti způsobí to, že psi nestačí nabýt pohlavní výraz ani povahové vlastnosti jako dominance a agresivita, a tak zůstávají celý život hravým štěnětem. Jsou potom vhodní jako mazlíčci do domácnosti, ale nehodí se pro další výcvik, jako je obrana, hlídání a podobně. U nás se kastrace většinou provádí až po dosažení pohlavní a tělesné dospělosti, což je u malých plemen asi 12 měsíců a u velkých plemen asi 18 měsíců. Pokud se rozhodneme pro kastraci psa z hlediska nápravy nežádoucího chování, tak čím později se provede, tím menší je šance na úspěch. U psa se již toto chování upevní, stane se z něj zlozvyk a kastrace problém nevyřeší.
Zdravotní důvody pro kastraci psů se vyskytují u několika onemocnění. Patří sem hlavně nádory varlat, kryptorchismus a zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty).
Nádory varlat jsou u psů poměrně časté a kastrace představuje jediné řešení.
Kryptorchismus je stav, kdy jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku, ale nacházejí se v tříselném kanálu nebo dutině břišní. Zde je pro ně vyšší teplota než v šourku, což znamená o 30 % vyšší riziko nádorového bujení. Jejich odstranění pomocí kastrace je tedy opět nejvhodnějším řešením.
Zvětšení prostaty (benigní hyperplazie prostaty) se vyskytuje téměř u všech starších psů, a pokud nezpůsobuje problémy, není třeba ji řešit. Někdy je však prostata zvětšená natolik, že způsobuje problémy při močení – bolestivé močení, krev v moči a podobně, nebo může dojít k zánětu prostaty – prostatitidě, což jsou stavy, kdy je zapotřebí přistoupit k léčbě a kastrace je metodou volby.
Při kastraci psa se odstraní samčí pohlavní žlázy – varlata. Kromě tvorby spermií jsou varlata zodpovědná za tvorbu testosteronu, a tedy i za samčí sexuální chování. Před zákrokem je nutná 24hodinová hladovka. Vodu odejmeme 1 až 2 hodiny před zákrokem. Pes je následně uveden do anestezie – buď intravenózní (do žíly), nebo inhalační (napojení na inhalační přístroj). Typ anestezie závisí na zdravotním stavu zvířete a na požadavcích majitele psa. Inhalační narkóza je šetrnější, bezpečnější, ale i dražší. Následuje příprava operačního pole, což znamená vyholení a dezinfekci oblasti šourku a jeho okolí. Aplikují se analgetika a antibiotika. Vlastní zákrok spočívá v naříznutí kůže před šourkem (takzvaný preskrotální přístup), poté se tupou preparací uvolní podkoží a obě varlata se postupně vybaví přes tento řez do operační rány. Varlata se zajistí podvazem semenných provazců a přívodné cévy vstřebatelným materiálem a následně se odstraní. Poté se zašije podkoží a kůže. Ranka je velká dle plemene 1–4 cm. Šourek tak zůstává zachován a výsledný kosmetický efekt je dobrý. Celý zákrok i s přípravou většinou nepřekročí 30 minut. Pacienta je možno po probuzení propustit do domácí péče. Po kastraci není třeba žádná velká péče – vodu lze podat téměř ihned, krmení až za cca 6 hodin. Důležité je, aby si pes ránu nelízal, což se zajistí použitím ochranného límce.
Otok po kastraci psa
Nejčastější komplikací po kastraci je otok šourku, který běžně odezní za několik dní a nevyžaduje žádnou léčbu.
Cena kastrace psa
Cena kastrace psa se u jednotlivých veterinářů liší.
Příklad ceníku veterinární ordinace v Praze:
- kastrace psa do 15 kg: 2 500 až 4 000 Kč
- kastrace psa nad 15 kg: 4 000 až 5 000 Kč
- příplatek za agresivní zvíře: 0–20 %
- předoperační vyšetření (krevní testy): 500 až 1 000 Kč
- pooperační kontrola (antibiotika, analgetika): 200 až 300 Kč
- hospitalizace – den (monitoring): 0 až 500 Kč
Autor: © svevi
Foto: © Thomas Zimmermann