Plemena s náročnou péčí o uši
U některých plemen je třeba pravidelně vytrhávat chloupky rostoucí ve zvukovodu, a to především u pudlů, kníračů, bišonků, maltézáčků, jorkšírů a dalších plemen s jemnou srstí. Pokud se chlupy ponechají ve zvukovodu, vytvářejí často společně s ušním mazem zátku, která brání větrání zvukovodu a vede ke vzniku zánětu. Mechanické vytrhávání chloupků můžete provádět ručně, na trhu jsou k dispozici i pomůcky určené speciálně k tomuto účelu. V případě, že by vám tento způsob nevyhovoval, lze chlupy z uší vystříhávat, ale zde musíte být obezřetní, protože ostříhané chlupy se musí z uší odstranit.
Další prevencí onemocnění uší je zamezit tomu, aby do ucha při koupání zvířete natekla voda. Pokud se tak stane, je třeba uši důkladně vysušit.
Jak psovi vyčistit ucho
Psí uši přímo přitahují bakterie a nečistoty. Nejvíce náchylní jsou hlavně psi s převislými boltci (kokršpanělé, pudlové nebo baseti). U těchto plemen je vhodné čistit uši až dvakrát týdně. Důležitý je však způsob, jakým to provádíte. Na mechanické čištění nebo vatové tampony zapomeňte a raději volte šetrný přípravek, který je k tomu určen. U pejsků s převislými boltci jsou uši často nepříjemně cítit, proto je důležité pravidelné ošetření čisticími kapkami, aby nedošlo k vzniku zánětu. Kapky brání uchycení zárodků ve zvukovodu, tlumí přirozeným způsobem zánět a ucho zklidňují. Pokud však vypukne zánět, měla by se léčba primárně konzultovat s veterinářem! Zvířeti nikdy bez konzultace s veterinářem sami neordinujte lidské léky, kapky či mastičky! Čistění uší by mělo probíhat podle množství mazu v uších, zpravidla však jedenkrát za čtrnáct dnů.
Psí ucho uchopte mezi prsty a natáhněte ho nahoru tak, aby se ušní kanál napřímil. Do otvoru zvukovodu opatrně vsuňte nástavec od speciálního ušního spreje nebo kapek a lahvičku stiskněte (dodržujte dávkování, které uvádí výrobce), aby se ušní kanál naplnil tekutinou. Pokud vás trápí obavy, že poraníte bubínek, je to zbytečné. Psi mají ušní kanálek zalomený a dostat se k bubínku je při běžném čištění téměř nemožné. Ucho byste měli stále držet, aby tekutina natekla dovnitř.
Velmi důležitou součástí samotného čištění je správná masáž, která slouží k mechanickému odstranění nečistot. Po stříknutí tekutiny ucho promněte v místě, kde vyrůstá z hlavy. Při masáži musíte vnitřní strany ušního kanálu třít o sebe, aby se špína uvolnila. Měli byste slyšet mlaskavý zvuk (jestliže ucho nemlaská, je buď málo naplněné čisticím přípravkem, nebo ho masírujete špatně). Mechanické rozrušení usazeného kalu je opravdu důležité, pouhé vykapání boltce, byť z vnitřní strany, řádné vyčištění nezaručí! Jakmile zvíře propustíte, obvykle se otřepe, čímž se uvolní kapky i s rozpuštěnou špínou (ideální je, když uši čistíte na zahradě). Zapomeňte na dočišťování uší vatou, uvolněná vlákna by mohla ucho podráždit! Ucho můžete na závěr lehce otřít papírovým kapesníkem.
Zvířeti se čištění uší většinou moc nelíbí, proto z toho nedělejte žádnou velkou vědu a pracujte pokud možno rychle (natáhnout ucho, aplikovat přípravek, promasírovat a propustit). Nakonec nezapomeňte svého psa odměnit nějakým pamlskem, aby pro něj pravidelná péče o uši byla aspoň trochu příjemná.
Jak poznat, že psa bolí ucho
Mezi příznaky bolesti ucha patří třepání hlavou, naklonění hlavy na stranu, zápach z ucha, zarudlý ušní boltec a škrábání se na uších. Některé příznaky jsou podobné i pro jiná onemocnění, proto bychom měli zareagovat a psa prohlédnout.
Nemoci uší u psa
Onemocnění uší je častým problémem v letním období, a to zejména u psů, kteří mají uši sklopené a dlouhé, takže špatně větrají a jsou příznivým místem k množení bakterií. Častými problémy jsou jednak záněty zvukovodu, jednak kvasinkové infekce, ale i osiny zapadlé do zvukovodu.
Dalším možným onemocněním je například zánět středního ucha. Naklánění hlavy na jednu stranu bývá vyvoláno jednostranným podrážděním ucha, ale může také znamenat, že je zasaženo střední ucho. Zánět středního ucha vyžaduje vždy řádné léčení s použitím antibiotik a protizánětlivých léků. Zánět středního ucha tak patří výhradně do rukou veterinárního lékaře.
Z parazitů je nejčastější ušní svrab. Tento problém se projevuje nejčastěji výskytem černého mazu, který vypadá uchu jako kávová sedlina. Navštivte co nejdříve veterináře.
Problémy s ušními boltci doprovázejí také různá kožní onemocnění. První příznaky kožního svrabu se obvykle objevují na okrajích ušních boltců jako drobné stroupky. Poštípání hmyzem i alergie se projevují zarudnutím a otokem ušních boltců.
Péče o uši, pokud je všechno v pořádku, spočívá výhradně v pravidelných kontrolách. Jestliže je ucho hladké, růžové, bez zápachu a výtoku, nebolestivé, pak je zdravé. Čisté a zdravé ucho nečistěte, mohli byste klidný zvukovod mechanicky podráždit a vyvolat problémy. Mírné zašpinění ucha ušním mazem je běžné.
V případě, že je ucho velmi špinavé, zapáchá, jeho povrch je zarudlý nebo zdrsnělý, pozorujete výtok nebo si pes nezvykle často ucho drbe, třepe hlavou, tře uši o koberec, určitě s návštěvou veterináře neotálejte. Včas zahájená léčba či odhalená osina ušetří vašemu mazlíčkovi mnoho trápení. Domácí pokusy o vyndání osin mohou skončit jejím zasunutím hlouběji do zvukovodu, kde může dojít až k perforaci (proděravění) bubínku. Osina ponechaná ve zvukovodu několik dní zcela jistě způsobí zánět zvukovodu, který může její odhalení zcela znemožnit a celá léčba se tak zkomplikuje. Také samoléčba zánětů zvukovodu může při nesprávné volbě léčiva způsobit rezistenci a přechod problému do chronického stadia, které může ve vážných případech končit i operací zvukovodu.
Pro prevenci onemocnění uší postačí ušní kapky, které šetrně rozpouštějí ušní maz. Toto ošetření by se mělo provádět dvakrát do měsíce.
Fotografie různých nemocí uší u psů jsou vidět zde: foto uší pejsků s kožními nemocemi.
Plíseň v uchu
Dermatofytózy neboli plísňová onemocnění kůže postihují nemalou část psů. Plísní se u psů vyskytuje více druhů, nejčastěji však Microsporum canis či Trichophyton mentagrophytes.
Klinické příznaky zahrnují vypadávání srsti, šupinatění kůže, kožní léze mívají typický kruhový tvar. Nejčastěji se první místa objeví na hlavě, uších a končetinách. V první fázi onemocnění kůže nesvědí, až když se později přidá sekundární bakteriální infekce, začíná se postižené zvíře intenzivně drbat, čímž si potíže ještě zhorší. Při podezření na plísňové onemocnění je potřeba vyhledat neprodleně veterinárního lékaře.
Diagnostika se provádí odběrem vzorku srsti a jeho kultivací, při níž plíseň vyroste a dochází ke změně barvy média ze žluté na červenou. Pokud se dermatofytóza potvrdí, přistupuje se k léčbě, která je sice účinná, ale zdlouhavá. Léčba může být pouze lokální – aplikace antimykotik ve formě spreje nebo roztoku. Tato varianta předpokládá úplné ostříhání ucha psa, aby účinná látka mohla působit. Pokud to není možné, nebo je lokální terapie neúčinná, případně postižení příliš rozsáhlé, je zahájeno podávání antimykotik celkově, a to ve formě tablet nebo roztoku. Léčba trvá většinou 8 týdnů, po prvních 4 týdnech se stav zlepší, ale je nutné léčbu dokončit, jinak se onemocnění může vrátit. Vzhledem k náročnosti celkové léčby pro organismus je vhodné po skončení léčby provést odběr krve na jaterní a ledvinné testy.
Velmi důležitá je také důkladná sanace okolí – vyprat pelech a vydezinfikovat průběžně prostor, ve kterém zvíře žije. Všichni členové rodiny, kteří jsou v kontaktu s nemocným zvířetem, by měli dodržovat důkladnou osobní hygienu.
Při léčbě a prevenci druhu Microsporum canis je možné v ČR použít vakcinaci pro psy.
Fotografie ucha u psa napadeného plísní jsou vidět zde: foto pejsků s plísní v uších.
Autor: © Mgr. Michal Vinš
Foto: © Fluffernutter