Charakteristika španělského mastina
Španělský mastin je známý již od počátku našeho letopočtu. Ve Španělsku, odkud mastin pochází, sloužil hlavně k ochraně stád ovcí, která hlídal před dravými šelmami a vlky. Ve středověku a novověku bylo španělské hospodářství založeno na obchodu s vlnou. Bylo nutné stáda přesunovat a právě tato stáda byla ochraňována španělskými mastiny, kde se na tisíc ovcí používalo pět mastinů. Přestože tyto stezky vedly přes města a vesnice, nestalo se, že by španělský mastin vyvolal jakýkoli incident. Španělský mastin je vychováván jako pastýřské plemeno, nikoli jako plemeno bojové. Němci ho označili za nebezpečné plemeno, což by mohlo vést k jeho vymizení v Německu. Španělé však toto plemeno za nebezpečné nepovažují. Mezi španělskými chovateli není k dispozici údaj žádné organizace na světě, že by došlo k napadení člověka španělským mastinem.
Španělský mastin je vysoký 77 cm, feny dorůstají obvykle 72 cm. To jsou však minimální výšky. Často přesahují u psů 80 cm a u fen 75 cm. Srst je polodlouhá, hustá a hrubá, na nohách kratší a naopak na ocase delší. Barva srsti španělského mastina je různá a může být jednak jednobarevná, jako například žlutá lví, červená, vlčí šeď, hnědá nebo jelení červeň, jednak může mít i žíhání zkombinované z různých barev, nebo může být skvrnitá. Španělský mastin má statnou, silnou, svalnatou postavu. Navzdory tomu je španělský mastin velmi pohyblivý a pružný. Hlava je silná a velká, tvarem připomíná tupý jehlan. Zdravé, bílé a silné zuby mají velké a ostré špičáky. Oči jsou vzhledem k velikosti hlavy malé, mají tvar mandle. Barva očí je tmavě hnědá. Vůči známým má španělský mastin pohled pozorný, inteligentní a mírný, avšak na cizí se dívá ostře. Hřbet má rovný, vodorovný, a to i při pohybu. Jeho široká hruď je mohutná a dobře osvalená. Ocas nemá španělský mastin nasazený ani vysoko, ani nízko. V nasazení je silný, jinak ohebný s delší srstí než jinde na těle. V pohybu nese ocas rovně, na konci zatočeně. Nikdy ho nemá stočený na zádech.
Podle FCI (Mezinárodní kynologická federace) je španělský mastin veden pod číslem 91/15.10.1984. Zemí původu je Španělsko. Název plemene je španělský mastin (Mastin espanol), užívá se i název mastin z Leonu (Mastin leones), mastin Estremadury (Mastin Extremeno), mastin Manchy (Mastin Manchego).
Povaha
Španělský mastin vyžaduje zkušeného chovatele. Důraz se klade především na potravu a životní prostor. Mastin je otužilý, takže je vhodný chov venku s velkým výběhem. Nehodí se pro služební výcvik.
Španělský mastin je pes velmi inteligentní a samostatný. Ochraně se nemusí učit, hlídací instinkt se v něm probudí naprosto přirozeně v době dospívání. Jako všechna obří plemena i mastinové dozrávají psychicky a fyzicky později, a to mezi druhým a třetím rokem. Jsou to klidní psi, kteří si velmi dobře uvědomují svou sílu a velikost a nezneužívají ji, nejsou to psi agresivní. Vetřelce odrazují svým mohutným a hlasitým štěkotem. Velmi rádi pozorují svěřené území z vyvýšeného místa. Španělský mastin se příliš nehodí pro sportovně založenou rodinu, je to pes pohodář.
Nároky na chov
Do jednoho roku se štěňata nesmí přetěžovat, po jednom roce už je s mastinem možné podnikat i delší výlety, ale stejně se nikdy nestane psím atletem. Ostatně jeho váha mu to ani neumožňuje. Mastinové mají skvělý vztah k dětem, velmi rádi si s nimi hrají, samozřejmě je třeba na děti vždy dohlížet.
Španělský mastin je typický hlídací pes, vhodný současně jako pes rodinný. Má velmi dobrý vztah k lidem. Nejraději pobývá v blízkosti své rodiny, kterou zpovzdálí pozoruje a hlídá.
Každé štěně španělského mastina potřebuje projít procesem socializace, aby z něj vyrostl sebevědomý, nebojácný pes. Socializací se myslí umožnit štěněti kontakt s lidmi, dalšími psy i ostatními zvířaty. Je vhodné brát štěně do města, aby si zvyklo na dopravu i zvýšený hluk. Skvělé je, když si může už od štěněcího věku hrát s jinými psy, aby jeho vztah k nim v dospělosti byl bezproblémový. Jen psi-samci se mohou někdy projevovat dominantně ve vztahu k jiným psům-samcům většího plemene.
Mastin je pes tvrdohlavý, takže potřebuje při výchově důslednost. Ta je opravdu základem všeho – pokud mu dáte nějaký povel, trvejte na jeho splnění. Odmala je dobré se psy různě manipulovat, posazovat je a pokládat, také je dobré jim sahat do krmení a naučit je odevzdávat věci, se kterými si hrají (vhodné jsou na toto učení například velké kosti). Pokud tohle všechno budete se štěňátkem dělat, vyroste vám z něj poslušný pes, který uznává svého pána jako přirozenou autoritu a rád plní jeho pokyny. Co se týče výcviku, mastin bez problémů zvládne základní povely – sedni, lehni, ke mně a další, ale není pro něj vhodný klasický služební výcvik. Stačí vždy jen krátká chvilka výcviku, motivací by měl být váš hlas a odměny.
Španělský mastin není pes vhodný do kotce. Mastinové milují volný prostor, v malém, uzavřeném prostoru velmi trpí. Jsou to psi nesmírně odolní, bez problémů mohou žít celoročně venku, pokud mají k dispozici zateplenou boudu. Teplé počasí snášejí také celkem dobře, jen musí mít dostatek vody a stinné místo. Péče o srst není v podstatě žádná, pouze v období línání. Je nutné jim pravidelně kontrolovat uši, a pokud mají paspárky (vlčí dráp), tak je občas nutné je zkrátit.
Růst mastinů je velmi rychlý, a proto se někdy mohou vyskytnout obtíže pohybového rázu.
Nemoci
Tento druh psů trpí na onemocnění kloubů, kyčlí, vadu třetího víčka, jinak má obdobné nemoci jako běžní psi. Stejně jako u jiných velkých a těžkých psů i u španělského mastina je nutné dát si pozor na dysplazii kyčelního kloubu. Dysplazie vzniká, pokud je na kloub vyvíjena přílišná námaha, to třeba v případě, že je pes obézní nebo se ve štěněcím věku příliš pohyboval. Právě obezita je dalším „strašákem“ španělských mastinů. Jejich pud jim velí, aby si sami sehnali jídlo i v případě, že jej mají dost. Nejčastější příčinou úmrtí jsou ale srdeční problémy.
Dále se u tohoto plemene vyskytují chyby, které ovlivňují hodnocení na výstavách FCI. Mezi lehké chyby patří lehce oblá hlava při pohledu z profilu; chybějící jeden premolár; klešťový skus; slabý, v pohybu měkký a zvlněný hřbet; poněkud slabší nadprstí a předloktí; lehká bázlivost. Mezi těžké chyby patří špičatá tlama; mírný předkus; ztráta více premolárů nebo špičáků, která nevznikla úrazem; klesající hřbet; silná přestavěnost; slabé nebo křivé postavení končetin; v pohybu velmi volné lokty; kravský postoj v klidu a v pohybu; zvlněná, rozcuchaná nebo příliš dlouhá srst; kupírované uši nebo ocas; přílišná ektropie nebo entropie; nevyrovnaná povaha, přehnaná bázlivost nebo agresivita; slabý, lymfatický vzhled; ocas nesený položený na hřbetu. Mezi vady vylučující z chovu patří hrbatý nos; jakýkoliv stupeň podkusu; přehnaný předkus; nedostatky v pigmentaci nosní houby a sliznic provázené světlým okem; monorchismus a kryptorchismus.
Prodej štěňat
Štěňata se dají koupit v chovatelských stanicích, kde vám předloží i rodokmen rodičů. Seznam chovatelských stanic www.mastinespanol.com; http://samael-mastin.wbs.cz/; www.spanelsky-mastin.cz.
Cena štěňat se pohybuje v rozmezí 15 000–20 000 korun. Štěňata lze zakoupit i v zahraničí.
Další druhy mastina
Mezi další druhy mastina patří pyrenejský a neapolský.
Pyrenejský mastin
Pyrenejský mastin je inteligentní a bdělý pes. Je to spolehlivý a poslušný společník a ochránce. Ke své rodině jsou tito psi přátelští a oddaní. K cizím lidem se chovají ostražitě. S ostatními domácími zvířaty nemají problém, k jiným psům se chovají přátelsky. Jsou to výborní hlídači. Díky jejich inteligenci se snadno cvičí. Zbožňují děti a jejich trpělivost nezná mezí. Nesmí se jim však nijak ubližovat a být na ně tvrdý. Mají vrozený ochranitelský instinkt a také částečně samostatné rozhodování. Pyrenejský mastin i přes svoji mohutnost dokáže vyvinout značnou rychlost. Útočí jen v případě nouze, je-li opravdu ohrožena rodina nebo majetek.
Pyrenejský mastin pochází ze Španělska a jedná se o velmi staré plemeno. Do Španělska byl přivezen fénickými kupci. Tito dovezení psi byli využíváni jako pracovní a také byli dále kříženi s pyrenejským horským psem i španělským mastinem. Jeho historie však sahá mnohem hlouběji do minulosti a jeho původ můžeme dohledat až u velkých asijských mastifů. Pyrenejský mastin byl využíván později jako hlídač stád ovcí před vlky a medvědy. Aby měl chráněný krk, nosil ostnatý obojek carlanca. Čtyři až pět psů bylo schopno uhlídat stádo čítající přes 1 000 kusů. Jako samostatné plemeno byl uznán až koncem 19. století.
Pyrenejský mastin dorůstá výšky 72 až 81 cm, ale žádoucí je výška větší. Dosahuje váhy okolo 55 až 75 kg. Průměrná délka života je 10 až 13 let. Velká, dlouhá a silná hlava má lehce klenutou lebku. Uši jsou malé a přiléhají k lícním kostem. Oči jsou malé, mandlového tvaru a tmavé barvy. Skus je nůžkový. Krk je silný, pružný s volnou kůží a visícím lalokem. Tělo je mohutné a velké. Ocas je nasazen ve střední výšce a v klidu je nošen svěšený a sahá až k hleznům. Srst je silná, hustá a přiléhá k tělu. Zbarvení je základové bílé s černými, červenými nebo šedými skvrnami a výraznou maskou.
Srst pyrenejského mastina nevyžaduje speciální péči, díky její samočisticí schopnosti ji stačí jednou týdně vykartáčovat. Zvýšená pozornost je zapotřebí jen v období línání. Byť je to pes značně inteligentní a rychle chápe, potřebuje důslednou a vlídnou výchovu. Nikdy vás však nebude slepě poslouchat. Kvůli své velikosti je poněkud náročnější na chov a budoucí majitelé s tím musí počítat. Potřebuje dostatek pohybu, a to nejen na větším oploceném pozemku, ale také rád chodí na dlouhé procházky. Především v období dospívání a růstu potřebuje velké množství kvalitní potravy. Pyrenejský mastin může být držen celoročně venku jen za předpokladu, že má k dispozici boudu, do které by se mohl schovat za špatného počasí.
Neapolský mastin
Neapolský mastin je velmi náročné plemeno na chov i rodinné zázemí, stává se v podstatě plnohodnotným členem rodiny. Mastin nezná slova jako zrada nebo podraz. Jeho život musí být naplněný velkým přátelstvím s pánem. Kdekoli se ukáže, je středem pozornosti. Mastin je klidný člen rodiny, ale umí svoji rodinu znamenitě ochránit. Je velmi hrdý na svůj původ a také to dává někdy ostatním najevo.
Mastin se zapsal do povědomí jako hlídač. A jako hlídač je neustále bdělý a připravený bránit své pány a majetek. Ovšem v dnešní době to je spíše rodinný typ. Jeho silná a věrná povaha z něj dělá velmi vyrovnaného psa. Inteligence a ušlechtilost jsou mu vlastní. Jako každý jiný pes může být – když se cítí v ohrožení – velmi agresivní a obranářský. Nesmíme se nechat obalamutit jeho pomalostí a klidem. Jinak je mastin vcelku vyrovnaný a klidný pes.
Neapolský mastin pochází z Apeninského poloostrova. Tento pes je potomkem velkého římského molosskéko psa. Tato rasa se v dávnověku využívala především ke zvířecím zápasům v arénách, ale třeba i k boji ve válkách. Chovali ji nejen vojáci, ale i prostí občané, kterým psi hlídali majetek. S vojskem se plemeno rozšířilo do celé Evropy a stalo se základem pro mnoho dogovitých plemen. V minulém století se díky nekontrolovanému křížení dostal mastin na pokraj zániku. Od roku 1947 se podařilo obnovit jeho cílenou plemenitbu. V současné době není příliš rozšířen pro náročnost chovu.
Mastin je pes, který především vyniká svojí tělesnou stavbou. Jeho mohutná postava nenechá nikoho na pochybách o jeho síle. Je velmi těžký a robustní, délka jeho těla přesahuje kohoutkovou výšku. Hlavu má odpovídající postavě, stejně tak mohutnou. Na hlavě má nesčetně vrásek tvořených záhyby kůže. Mastin má velmi typicky svěšené horní pysky, které překrývají spodní část tlamy a při pohledu zepředu mají tvar obráceného „V“. Tento pes má vcelku krátkou čenichovou partii, oči má daleko od sebe. Uši jsou v poměru k velikosti samotného psa celkem malé. Jsou trojúhelníkového tvaru a přiléhají k lícím. Mohou být kupírovány a stejně tak i ocas. Krk je krátký a dobře rostlý. Záda jsou mírně širší než břicho. Ocas je u kořene silný a ke konci se zužuje. Srst má mastin lesklou, tvrdou, hrubou a všude stejně dlouhou (cca 1,5 cm). Barva srsti může být dosti různá. Především však bývá šedá, olověná, černá, hnědá, ale i žlutá. Tlapy má mastin kratší a silné. Jeho pohyb je pro něj stejně typický jako povaha nebo majestátnost. Svým pohybem může připomínat chůzi koček nebo medvěda. Málokdy se donutí k běhu. Spíše je pro něho typický krok a klus.
Velikost feny je v kohoutku 60–68 cm a u psů 65–75 cm. Váha feny se pohybuje v rozmezí 50–60 kg a u psů 60–70 kg. Mastin se dožívá 10–11 let.
Tento pes není náročný na pohyb. Ale při vybírání činnosti by se měl brát zřetel na jeho mohutnost a váhu. Vzhledem k tomu, že je to nyní převážně rodinný pes, neměl by se chovat trvale v kotcích. Měl by se svou rodinou žít již od útlého věku, aby s ní navázal úzký kontakt. Mastin je velmi náročný na zdravotní péči. Kvalitní péče o něj stojí i nemalé finanční prostředky.
Zvláštní péče musí být mastinovi věnována do třetího roku jeho života. Roste velmi rychle a jeho růst vyžaduje velkou opatrnost a zkušenost majitele. Jeho celková lymfatičnost s sebou nese volnost kloubů a vazů. Mastin proto patří mezi nejnáročnější plemena z hlediska kvality a vyváženosti stravy! Krmivo musí být optimalizováno na jeho věk a váhu. V jeho vývinu ho nesmíme nikdy přetěžovat! Musíme mu poskytnout dostatek času pro tvorbu kostí, kloubů a svalů. Není to proto rasa vhodná pro začínajícího kynologa!
Dominantní mastin určitě nepatří do špatných rukou. Na jeho výchovu je potřeba zkušená osoba a oddaný pán. Zvláště jeho vlohy k hlídání by měl ovládnout majitel, který má dobré zkušenosti s výchovou podobných plemen. Tvrdost ve výchově je u mastina naprosto nevhodná. Důslednost je však zárukou k úspěchu. Rozhodně se nejedná o služební plemeno. Mastin je velmi učenlivé a inteligentní zvíře. Cviky si snadno zapamatuje a naučí.
Autor: © Mgr. Michal Vinš
Foto: © Pleple